Jak zacházet s perfekcionismem a jak zvládat překážky? Dalších 37 otázek pro váš koučink a život

Jak zacházet s perfekcionismem? Jak přijmout to, co nemohu ovlivnit? Jak se ptát na smysl toho, co děláme v okamžiku, kdy se nám ztrácí? Jak zvládnout překážky? A dále několik praktických otevřených otázek, které vás povedou k hlubšímu zamyšlení. S jejich pomocí si můžete udělat jasněji v tom, jak s danými oblastmi právě vy zacházíte.

ČTĚTE TAKÉ PŘEDCHOZÍ DÍLY:

• 54 otázek k zamyšlení pro váš koučink a život
• Dalších 42 otázek k zamyšlení pro koučink, sebekoučink a život
• Dalších 34 otázek pro váš koučink a život

V úvahách vycházím z principů NLP a pozitivní psychologie

Úhel pohledu, kterým na daná témata pohlížím v tomto článku, vychází ze základních pilířů neurolingvistického programování a pozitivní psychologie. Není to dogma a netvrdím ani, že jde o nejsprávnější pohled na věc. Chci vás naopak podnítit k oponování, formulaci dalších otázek a osobnímu hledání, protože až na základě tohoto procesu se rodí hluboké poznání a vnitřní moudrost. Zkratky na této cestě neexistují. 

Dovoluji si upozornit, že obsah tohoto článku a použité koučovací techniky jsou určeny pouze pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu.

1/ Perfekcionismus

Někde v pozadí jednání perfekcionistů/tek stojí přesvědčení, že když budou dělat věci dokonale, budou se cítit skvěle. Bohužel opak je pravdou. Protože ten, kdo do této pasti spadne, velmi rychle zjistí, že vše jde udělat ještě a ještě lépe.

Svými vysokými nároky trápí perfekcionisté/tky nejen sebe samé, ale rovněž své okolí.

Perfekcionista/ka se nedokáže téměř nikdy plně uvolnit, protože se nachází v neustálém stavu vnitřního napětí. Do dalšího napětí se perfekcionisté/ky přivádějí kritikou svých návyků ze strany okolí.

Život ve spárech perfekcionismu připomíná nikdy nekončící Sisyfův zápas s kamenem, který se snaží dovalit na vrchol hory, a který se mu vždy a vždy skutálí dolů.

Podle známého Paretova pravidla přináší až 80 % úsilí, které v životě vynakládáme, jen 20 % výsledků, které na jejich základě dosahujeme. Jinými slovy řečeno – pro dosažení co nejlepších výsledků nepotřebujeme pracovat déle ani více. Většinou nám postačí lépe a s vědomým záměrem nasměrovat svou energii. 

Pro naši životní pohodu je důležitá radost z cesty. Dokonalá dokonalost neexistuje už jen z podstaty věci.

Otázky k zamyšlení na téma perfekcionismus:

• Co se mi už v životě podařilo? Jak oslavuji svůj úspěch?
  
• Jakými slovy se oceňuji?
• Čeho chci skutečně dosáhnout? Kolik úsilí a energie mě to stojí? Jak moc mě poměr výsledku a investované energie uspokojuje? 
• Co z toho, co dělám, vede skutečně k tomu, čeho chci dosáhnout?

2/ Jazyk

Jazyk, který používáme a slova, která volíme, jsou odrazem toho, co máme uloženo v našem nevědomí. Jazyk je zároveň mocným nástrojem, který je schopen naše nevědomí ovlivňovat.

Například slovem „ZKUSÍM“ se fakticky připravujeme (programujeme) na neúspěch. Platí, že pokud chceme uspět, věci nezkoušíme, věci děláme.

Slova „MUSÍM, NESMÍM“ si naše mysl automaticky propojuje s negativním postojem (vyvolávajícím nechuť). 

V aktuální době trendovými slovními spojeními jako „STRAŠNĚ DOBRÝ, HROZNĚ DOBRÝ“ zase snižujeme emoční dopad události, kterou takto štítkujeme. Do našeho nevědomí tak nejsou ukládány „DOST DOBRÉ“, ani „KRÁSNÉ“, ani „SILNÉ“, ani „NAPLŇUJÍCÍ“ emoční stopy prožitých událostí, čímž si bereme ze svého života (z reality tak, jak ji vnímáme) hloubku a radost.

Často používaná slovní vata „JAKO, JAKOBY“ nám odnímá naši plnou koncentraci na přítomný okamžik a vede nás do módu prožívání života „JAKOBY SE NÁM STAL“.

Pozor také na slovní spojení jako „BOJ S NEMOCÍ, BOJ PROTI NADVÁZE, BOJ PROTI KONKURENCI“, protože to, s čím takto „BOJUJEME“, fakticky ve svém životě více a více posilujeme a ukotvujeme.

Tam kam směřuje naše pozornost, tam směřuje naše energie. A kam směřuje naše energie, to se stává naší životní realitou.

Jazyk, kterým hovoříme, nás ovlivňuje mnohem víc, než jsme schopni v tomto okamžiku dohlédnout.

Otázky k zamyšlení na téma jazyk:

• Jaká slova a slovní spojení často nadužívám? Co o mně vypovídají?
• S čím ve svém životě BOJUJI? Co mohu dělat místo toho?
• Jakými slovy popisuji příjemné prožitky ve svém životě?
• Co chci, místo toho, co nechci? Co chci místo toho, s čím bojuji?

3/ Tělo

Tělo jako domov našeho JÁ s námi jde věrně celý náš život. 

Podporuje nás. Drží nás. 

Prospívá přesně tak dobře, jak dobře se o ně staráme.

Naši dlouhodobou ignoraci neošidíme rychlou pilulkou ani vložením odpovědnosti za ně na bedra lékařů.

Pečujme o něj a všímejme si signálů, které nám zasílá. Pokud nás začne něco bolet, zamysleme se, co potlačujeme, co nám chce naše tělo říct. Spěme dostatečně. Jezme pravidelně a vědomě. Cíleně vypínejme, berme si pravidelně dovolenou a zařiďme si ji tak, jak vyhovuje právě nám.

Naučme se „čistit si“ hlavu. Každý den si vyhraďme chvilku, kdy se zastavíme, položíme si dlaně na své břicho a budeme dýchat s plnou vědomou pozorností věnovanou svým dlaním pohupujícím se v rytmu našeho dechu.

Čas od času si dopřejme jen tak být (bez zdolávání met, cílů a povinností). Existujme v přítomném okamžiku, naučme se vidět list padající ze stromu, cítit vůni kávy linoucí se z šálku u protějšího stolu, slyšet jemný vítr kolem svých uší… Naučme se nebýt stále online. Na noc si neberme telefon do ložnice. Chraňme si svůj osobní prostor a v něm dělejme to, co nás naplňuje radostí a vášní.

Naše tělo je dokonale harmonickým a vždy k rovnováze směřujícím územím našeho JÁ, který si zaslouží naši věrnou lásku a péči.

Otázky k zamyšlení na téma tělo:

• Jaký vztah mám ke svému tělu? Jak se starám o svou fyzickou a psychickou kondici?
• Jak vypadá můj spánek? Kolik fyzické aktivity v životě mám?
• V jaké kondici chci být za deset, dvacet let? Co tento můj záměr v mém životě podporuje?

4/ Překážka

Jsou lidé, kteří s lehkostí a úsměvem na rtech zvládají neuvěřitelné množství věcí. A naopak jsou lidé, kteří se hroutí při sebemenším vybočení ze svého stereotypu. A padají pod tlakem každodenních povinností a událostí.

Míra psychické odolnosti je u každého člověka jiná, avšak každý se můžeme naučit svou psychickou odolnost zvýšit. Základem je pochopení, že obtížná situace není nepřekonatelný PROBLÉM, ale VÝZVA (někdy mimořádně složitá) k řešení. Základem řešení čehokoliv je vždy odpověď na otázku: „Co chci místo toho, co nechci?“

Životní pády zažíváme všichni bez rozdílu. Každý z nás už zažil horší období a každého z nás v životě těžší chvíle v budoucnu ještě čekají.

Platí, že neúspěchem není pád, ale neschopnost zvednout se.

Úspěšně zvládnutá překážka v přítomnosti posiluje psychickou odolnost pro budoucnost. Představa, že lze prožít život bez náročných překážek, rovná se nedosažitelná science-fiction.

Otázky k zamyšlení na téma překážky:

• Co nejvíce mě dosud v životě posunulo?
•  Jaké jsou moje nejcennější životní lekce, díky nimž umím zvládat překážky?
• Jak se mohu podpořit? Kdo mi v tom může pomoct? Co mi v tom může pomoct? Co nejmenšího mohu udělat právě teď, aby se můj život více podobal tomu, co chci?
• Kdybych tuto situaci viděl na plátně kina, co bych chtěl/a, aby hlavní hrdina/hrdinka uděla/a, aby šlo o pro něj/ni dobrý vývoj věci?

5/ Přijetí

Schopnost přijmout a integrovat vše, co život přináší a rozlišit, co můžeme a nemůžeme ovlivnit, je zásadní pro náš vnitřní klid.

Nečekané životní události, zvraty, vzlety i pády způsobují, že v nás často chaoticky bouří různé pocity. Je velmi důležité tyto emoce prožít a připustit si je (vyplakat se, přijmout smutek, radost…).

Bolest a úzkost nám vždy ukazuje naše hranice a vnitřní zranitelnost. Radost nás učí vletu.

V dlouhodobém kontextu neprožíváme jen bolest nebo radost. Obvykle prožíváme obojí. I když nás zahltí negativní události, většinou až s odstupem času zjistíme, že vedly i k dobrým důsledkům.

Zvykněme si nalézat v každém dni maličkosti, za které můžete být vděčni – i v těžkých časech tak budeme mít dostatek důvodů k podpoře vděčnosti za život jako takový.

Otázky k zamyšlení na téma přijetí:

• Na jaká svá nesplněná přání jsem se fixoval/a natolik, že nyní vůbec nevnímám, co už vlastně mám a nedokážu to ocenit?
• Jak moc se utápím v lítosti, že mi něco nevyšlo?
• Jak moc se zříkám radosti z jiných věcí, dokud nevyřeším záležitost, která momentálně zaměstnává mou pozornost?
• Za které tři věci mohu dnes cítit vděk?

6/ Rod

V našich tělech, myslích i srdcích je paměť našeho rodu zapsána víc, než jsme ochotni si připustit. Zkušenosti našich předků nás ovlivňují na nevědomé (nerozpoznatelné) úrovni. Způsob, jakým jsme byli vychováváni v raném období našeho života, ovlivňuje většinu vzorců našeho chování v období dospělém. Ideálně vychovat dítě už z logiky věci nelze, každý člověk může v dospělosti, když bude hledat, najít pádný důvod k návštěvě psychoterapeuta. 

Výhodou dospělosti však je absolutní možnost zvolit si svůj přístup k životním výzvám. Dospělý člověk (to znamená člověk, který plně vnímá odpovědnost za svůj život), může zvolit postoj ke své minulosti jako k faktu, který se stal tak, jak byl. Konečně, kdyby naši předkové uměli udělat něco jiného, udělali by to.

Přijetím tohoto faktu odpadá touha v minulosti, která změnit nejde, cokoliv měnit. Posiluje se plná koncentrace na TADY a TEĎ a na to co chceme dál. Osvoboďte se od posílání energie do minulosti formou úvah, co mělo být jinak a co bylo špatně. Právě díky tomu ze sebe shodíte krunýř oběti a přijmete křídla ke vzletu a tvorbě své životní reality. 

Svým předkům s úctou děkujeme (minimálně) za svůj ŽIVOT. Kdyby nebylo jich, není ani nás. ŽIVOT je DAREM, který nás přesahuje.

Otázky k zamyšlení na téma rod:

• Co oceňuji na svých předcích? Jaké jejich vlastnosti a zkušenosti si obzvláště cením? Co naopak nechci z jejich vlastností a zkušeností ve svém životě opakovat? Co chci mít místo toho? Jak to má vypadat?
• Jak moc se utápím v úvahách, co mělo být v mém dětství jinak? Jak chci, aby se můj život odvíjel dál?
• Jak zní mé poděkování předkům za život? Pokud nemohu najít slova, řeknu si nahlas toto: „Mami, tati, děkuji Ti za život, i kdyby to bylo to jediné, co jsem od vás dostal/a, tak to takto stačí. Dál to zvládnu sám/a ze své vlastní síly.“ Jak se při vyslovení těchto vět cítím?

7/ Přátelství

Žijeme v podivném mixu pokřiveného JÁJINKOVSKÉHO individualismu zabaleného v kolektivistických kulisách té jediné správné korektní reality, v níž každý chce všechno hned a má pocit nároku to po druhém ve jménu těch správných ideí požadovat. Pokud možno ve velkém, dokonalé a s minimální osobní investicí. 

Pokud nás neuspokojují mezilidské vztahy, nehodláme do jejich kvality většinou nic investovat. 

Na jednu stranu chceme všechno a na druhou stranu mezilidské vztahy boříme při sebemenším náznaku problémů. Očekáváme (a nárokujeme si), že se změní ti druzí tak, aby nám to vyhovovalo. A neustále opakujeme dokola stejné neproduktivní vzorce chování.  

Jenže klíč ke spokojeným vztahům držíme ve svých rukách jenom my sami. 

7 jednoduchých pravidel pro spokojené vztahy zní:

1. To, co nechceme, aby nám dělali jiní, nedělejme my jim.
2. Jsme plně zodpovědní za své myšlenky, emoce a činy. Nejsme zodpovědní za myšlenky, emoce a činy jiných osob.
3. Každý člověk myslí svým unikátním způsobem. Nikdo neumí číst myšlenky jiného. Pokud něco chceme, tak si o to řekněme.
4. I když si o něco řekneme, nemusíme to od druhých dostat. Jsme plně odpovědní za způsob, jak se s tím vyrovnáme a co uděláme.
5. Čím více toho dáme, tím víc toho dostaneme. Jestli chceme, aby k nám byli lidé otevření, milí a laskaví, buďme otevření, milí a laskaví i my k nim.
6. Na vztazích je třeba cíleně pracovat. Spokojené mezilidské vztahy nejsou automatismus, věc nároku ani náhodného štěstí.
7. Za všechno v našem životě platíme nějakou cenu. Tuto cenu je třeba znát a být si jí za všech okolností vědomi.

Otázky k zamyšlení na téma přátelství:

• Co pro mě znamená přátelství? Koho považuji za svého přítele? Co jsem ochoten/a pro své přátele udělat? Kdo mi pomůže, když se ocitnu v krizi? S kým se mohu podělit o svůj úspěch a radost?
• Kolik času a energie věnuji svým přátelům?
• Kde jsou mé hranice? V jakých vztazích víc dávám, než dostávám? Kdyby na plátně běžel film, kde by všechno bylo jako nyní je v mém životě, jak by se mi líbily vztahy, které na plátně vidím? Jak chci, aby tento film pokračoval? Co je nutné, aby hlavní hrdina/hrdinka filmu udělal/a?

8/ Sounáležitost

Sounáležitost s druhými a jejich podpora je naše vrozená vlastnost.

Jsme evolučně naučeni na POSPOLITOST a na sdílení v rámci našeho kmene. Jako lidstvo jsme přežili a vyvinuli se jen díky tomu, že jsme vždy fungovali ve skupinách. Jejich členové si pomáhali a vzájemně se podporovali. 

Pro naši psychiku je proto velmi posilující pomoci jinému, když je v nouzi a my mu pomoct můžeme. A je úlevné říct si o pomoc, když pod tíhou okolností padáme k zemi.

Pomoc druhým posiluje smysluplnost našeho bytí a snižuje míru našeho vnitřního stresu. 

Bohužel s narůstajícím sdíleným kolektivním stresem ve společnosti se solidarita postupně vytrácí a přeměňuje na boj. Soustředění se na boj však vyvolává vždy jen podporu bojového stavu, který nás okrádá o energii, zdroje a kreativitu. 

Vzkvétání, růstu a souladu lze dosáhnout jen tam, kde se na ně přímo soustředíme.

Otázky k zamyšlení na téma sounáležitost:

• Jak moc si umím říct o pomoc? 
• Jak a kde pomáhám jiným? Jak dobře znám své hranice? Kde jsou?
• Na co se soustředím ve vztazích s jinými? Jak mohu posílit harmonii a mír ve svých vztazích a ve společnosti? 

9/ Smysl

Smysluplnost patří k pocitu naplnění stejně jako stromy patří k lesu. Jejím základem je odpověď na otázky: „Proč dělám právě to, co dělám? Jakých výsledků chci svým konáním dosáhnout?“

Dělejme to, co nám v širších souvislostech smysl dává. Vodítkem může být například otázka: „Jakou vzpomínku na sebe chci zanechat, až jednou odejdu?“

Někdy je dobré uvědomit si, že malá kapka ke kapce dokáže prorazit skálu. Každá malá změna vpřed se počítá a každodenní malé změny vytvářejí v dlouhodobém horizontu velký pokrok.

Jediné limity, které v životě máme, jsou spojeny s omezeními nastavenými v naší mysli.

Smysluplnost přináší do života vyrovnanost a radost. 

Někdy je třeba smysl dlouze hledat (znovu hledat). Tuto cestu nejde nikterak zkrátit ani obejít. To, co nám osobně dává smysl, co je naším pramenem, nelze vygooglit ani převzít z úst někoho jiného. Její úspěšnost závisí na faktu, že se nepřestaneme ptát v tichu sebe samých.

Otázky k zamyšlení na téma smysl:

• Proč dělám to, co v aktuálním bodě svého života dělám?
• Co mi dává smysl? Kolik energie tomuto skutečně ve svém životě věnuji?
• Co chci ze svého života odstranit? Co chci ve svém životě naopak posílit? Co nejmenšího pro to mohu udělat? Co pro to mohu udělat hned teď?

10/ Laskavost

Každá cíleně darovaná malá laskavost k nám posílá mnohokrát znásobenou laskavost od života. Každý darovaný úsměv, květina, poděkování, milostný vzkaz a dar péče se k nám mnohonásobně vrací v podobě pozitivních emocí. 

Buďme však laskaví nejen k lidem a přírodě kolem sebe, ale i sami k sobě. Začněme například tím, že budeme korigovat svůj vnitřní dialog. Odstraňme z něj věty jako: „Jsem blbá.“ „Jsem kretén.“ „To nedokážu.“ „To nezměním.“ 

Ptejme se často sami sebe, jak chceme, aby náš život vypadal. A co pro to můžeme udělat hned teď v tomto okamžiku. 

Otáčejme pozornost od toho, co ve svém životě nechceme k tomu, co v něm mít chceme.

Dopřejme si čas strávený v přírodě. Tančeme sami pro sebe na hudbu, kterou máme rádi. Zpívejme. Dodejme do svého života pravidelný pohyb, který nám dělá dobře a přináší nám dobré pocity. 

Dávejme lásku.

Láska přináší do našich životů ještě více lásky.

Otázky k zamyšlení na téma laskavost:

• Jak mohu lidem kolem sebe zpříjemnit den?
• Jak mohu projevit laskavost přírodě, jejíž jsem součástí?
• Jak mohu projevit laskavost sobě? Jak vypadá můj vnitřní dialog? Jak ho mohu změnit, aby byl ke mě více laskavý?

11/ Dárek

Dárky si dáváme už od nepaměti. Dokazujeme si jimi svou přízeň a lásku. Jejich prostřednictvím chceme potěšit. 

Ty nejcennější dárky, ty o které opravdu z hloubi duše stojíme, se nikde koupit nedají. 

Nedají se objednat v žádném e-shopu ani zabalit do krabice. Ale právě po nich velmi bažíme a toužíme. A pokud je od někoho (od sebe, od života, od lidí) dostaneme, cítíme nefalšovanou čirou radost a naplnění. 

Jsou jimi především: láska, fungující naplňující vztahy postavené na hloubce, zdraví, smích, skutečný zájem, radost, optimismus, svoboda, možnost hledat a učit se skrze zkušenosti, vnitřní klid a naděje.

Život každé/ho z nás je neopakovatelné dobrodružství. Naše schopnost ovlivnit druhé je mnohem větší, než umíme jako jednotlivci dohlédnout. Stav naší společnosti je přesně takový, jaké jsou myšlenky a z nich pramenící akce jejich jednotlivých členů. A proto jedním z největších dárků, který můžeme dát druhým, je převzetí své odpovědnosti za životní realitu.

Otázky k zamyšlení na téma dárek:

• Čím se řídím, když vybírám dárek jiným lidem? Co chci svými dárky vyvolat v obdarovaných?
• Po jakém dárku toužím? 
• Co chci dát svým blízkým? Co chci dát lidem? Co chci dát Zemi? Co chci dát sobě?

Zjistěte více

Výcvik Kouč

Zúčastněte se mimořádně užitečného a praktického sebezkušenostního výcviku Kouč, kde se naučíte základy koučovací metodiky.

[tlac obsah=“Zjistěte o kurzu více“ cil=“https://www.marketahamrlova.cz/kurzy-koucinku/kouc/“]

Kurz Kouč rozvoje osobnosti

Toužíte se stát koučem osobního rozvoje? V tom případě je právě pro vás určený kurz Kouč rozvoje osobnosti.

[tlac obsah=“Zjistěte o kurzu více“ cil=“https://www.marketahamrlova.cz/kurzy-koucinku/kouc-rozvoje-osobnosti/“]

Vzdělávací program NLP kouč

Nebo se naučte to nejlepší a nejefektivnější ze současné NLP metodiky na 6měsíčním vzdělávacím programu NLP kouč.

Použité zdroje:

• Markéta Hamrlová: Soulad – sebepoznávací karty, 2021 (Autor grafické podoby karet: Jiří Mynařík)
• Obrázky k článku staženy 9.2.2021 v 10.08 hod. z www.pixabay.com licence CCO

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.