POZOR: uvolnilo se 1 místo v kurzu POSILOVNA MYSLI s termínem konání již 20.10.-22.10.2021. Jde o poslední možnost účasti na tomto kurzu před jeho odstarněním z nabídky, kdy uvolní prostor pro jinou akci. Přihlaste se ZDE»

NOVINKA: Základní kurz NLP koučinku v ONLINE formě »

Dalších 34 otázek pro váš koučink a život

Připravila jsem pro vás krátké úvahy nad dalšími devíti tématy, se kterými se v této době vypořádávají mnozí z nás. Jak zacházet se strachem? Jak se orientovat v informačním chaosu? Jak u sebe probudit aktivitu a vnitřní sílu? Součástí je několik praktických otevřených otázek, které vás povedou k hlubšímu zamyšlení nad těmito oblastmi. S jejich pomocí si můžete udělat jasněji v tom, jak dál.

ČTĚTE TAKÉ PŘEDCHOZÍ DÍLY:

Z čeho ve svých úvahách vycházím

Úhel pohledu, kterým na daná témata nazírám v tomto článku, vychází ze základních pilířů neurolingvistického programování a pozitivní psychologie. Není to dogma a netvrdím ani, že jde o nejsprávnější pohled na věc.

Chci vás naopak podnítit k oponování, formulaci dalších otázek a osobnímu hledání. Protože až na základě tohoto procesu se rodí hluboké poznání a vnitřní moudrost. Zkratky na této cestě neexistují.

1/ Strach

Strach patří mezi základní lidské emoce. Jeho evolučním úkolem je chránit náš život a posilovat tak naši možnost přežití.

Většina vnitřních strachů je ve skutečnosti mnohonásobně větších, než jaké jsou možnosti nejtemnější možné reality.

Nejsme oběti života. Svou životní realitu ve smyslu našich postojů si aktivně vytváříme a ovlivňujeme. Svůj postoj si můžeme svobodně zvolit v kterémkoliv bodě svého života. A s volbou svého postoje volíme i směr, kterým se bude náš život dál ubírat.

Naši schopnost aktivně vytvářet realitu posílíme tehdy, když:

  • přijmeme strach v daný moment jako fakt, který je a přestaneme ho dlouze analyzovat
  • přestaneme dělat dokola stále stejné věci, které nám nikdy nefungovaly (nevedly ke stanovenému cíli),
  • přestaneme řešit problémy ze stejné úrovně, na níž vznikly (ze stejného úhlu pohledu),
  • přestaneme pitvat minulost (tzn. přestaneme soustředit svou mentální sílu na rozbor toho, co bylo, co se stalo, co jsme měli udělat jinak….),
  • přestaneme řešit ostatní (jejich strnulosti, postoje, názory na nás),
  • přestaneme přikládat váhu tomu mít pravdu,
  • přestaneme podsouvat ostatním, co si mají myslet a dělat,
  • a přestaneme mít domněnky o tom, co si ostatní myslí.

Přijetím svého strachu jako jednoho z mnoha faktorů v našem životě, mu odnímáme jeho moc nad námi. Tím nejmocnějším strachem je strach ze strachu.

Otázky k zamyšlení na téma strach:

  • Co mi dodává vnitřní sílu? Co by mi nyní řekl člověk, který mě hluboce miluje a chce mi dodat odvahu? Když by se se mnou spojilo mé starší a moudřejší já, co by mi řeklo, aby mě podpořilo?
  • Jaké náročné situace v životě jsem už zvládl/a? Co mi v nich dodalo sílu?
  • Kdyby měl můj strach tvar, barvu a vůni, co by to bylo? Jak mohu tento tvar, barvu a vůni ve své představě proměnit na něco pěkného? Jak se cítím po této vizualizaci proměny?

2/ Poznání

Cesta k poznání vede přes otázky.

  • Dovolme si připustit, že se mýlíme a podléháme mnoha zkratkám naší mysli a zkreslení.
  • Dovolme si připustit, že nevíme.
  • Dovolme si připustit, že podléháme emocím mnohem víc, než jsme schopni dohlédnout.
  • Dovolme si připustit, že nejsme schopni z pozice jednotlivců dohlédnout kontext systému.

Většina poznání nám zůstává skrytá. Čím dál tím větší množství informací nepřináší automaticky kvalitu poznání.

Zpochybňujme.

Analyzujme.

Hledejme zdroje informací a opačné názory.

Respektujme právo na názor jiných. Ctěme pravidla diskuse. Cílem diskuse není obhájit svou pravdu. Cílem konstruktivní diskuse je to, co jako její cíl stanovíme.

Uvědomme si fakt, že informacemi přehlcený dav lze v současné společnosti čím dál tím jednodušeji zmanipulovat a rozdělit proti sobě.

Začněme si proto klást otázky, co reálně ovlivňuje náš názor a hledejme skutečné informace nikoliv pouhé potvrzování si vlastních postojů.

A vězme, že myšlení v konfrontaci s hranami svého ega bolí. Zdroj nejhlubšího niterného poznání a vnitřní svobody se ukrývá v tichu sebe sama.

Otázky k zamyšlení na téma poznání:

  • Co stojí za pozadím informací, které ovlivňují můj názor? Jak mohu tyto informace ověřit?
  • Co je opakem mého názoru? Jak mohu tato opačná tvrzení ověřit?
  • Jak pečuji o svou „myšlenkovou bystrost“?
  • Kdy od sebe samé/ho utíkám do bezduché zábavy, šumu a kolotoče rutinních činností?
  • Jak často si dovoluji ptát se sebe samé/ho? Jak poznám, že vím?

3/ Historie

Kdo studuje historii, ví, že se v našich dějinách neustále opakují pravidelné cykly. To, co se prudce vychýlí, se vždy nakonec dříve či později opět navrací do středu bohatší o zkušenost včerejších dnů.

Až čas s odstupem ukazuje dopady událostí a odhaluje, co bylo skutečně funkční řešení, a co nikoliv. Vždy po zlomu (bitvě, dějinném zvratu) se objevují noví hrdinové a výklad dějin přepisují pera těch, kteří v tomto kole „zvítězili“. Generace, která přichází potom si říká: „Jak jste to mohli dopustit? Jak jste to mohli nechat dojít, tak daleko? Jak jste si mohli nevšimnout? To my už takovou chybu neuděláme.“ A následně přesně v té stejné chybě (zkušenosti) pokračuje jen v maličko jiných kulisách.

Historické události lze vykládat jedině v kontextu doby, v níž se udály.

Naše minulost zůstává za námi jako řeka, která teče. Tuto řeku můžeme TADY a TEĎ svou aktuální činností ovlivnit. Můžeme ji vysušit, přehradit, otrávit, nebo ji naopak můžeme pročistit a ozdravit a změnit tak její plynutí pro budoucnost. Nikdy však nedosáhneme toho, abychom popřeli, že řeka dříve tekla.

Pokud se z historie nepoučíme, jsme odkázáni opakovat stále stejné chyby jen s větší razancí a naléhavostí situací, které nám život předkládá k řešení.

Evoluční podstatou člověka je pokrok a schopnost najít řešení bez ohledu na náročnost situace.

Otázky k zamyšlení na téma historie:

  • Jak dalece znám historii lidstva, mého národa, mé rodiny?
  • Jaké poučení mi přináší historie?

4/ Mládí

Atributem mládí je rychlost, síla, REVOLTA, novost, svěží vítr a zábava.

Atributem stáří je zpomalení, tradice, moudrost, nadhled a ZKUŠENOST. Odcizením těchto dvou prvků od sebe ztrácíme kontext. Ztrátou kontextu ztrácíme tvář, klid a ukotvenost.

Rozdělování generací a soustředění se společnosti výhradně na hodnoty spojené s mládím vytváříme ve společnosti přetlak, generovanou úzkost natlakovanou k nevydržení. Přehnaným soustředěním se na to, abychom zůstali „mladí“ popíráme existenci smrti jako prvku života. Tímto postojem si ubíráme vnitřní sílu.

Stáváme se zvířátky zavřenými v kleci svých vlastních strachů, kterou jsme si však vystavěli sami svou přehnanou snahou odstranit ze života nebezpečí, stárnutí a smrt a vytvořit si dokonale sterilní, dokonale dokonalý rovný svět, kde, když zavřeme oči (nasadíme všechny možné a dostupné prostředky evidence based a falešný úsměv na tvář), tak bubáci zmizí a my se dál budeme moci bavit. Jenže znalosti (informace) bez moudrosti a zkušenosti nejsou skutečným věděním, ale jen velmi nepatrnou částí v mozaice poznání.

Naši předkové si zaslouží náš respekt. Skutečný respekt, nikoliv pasování je do pozice obětí.

Otázky k zamyšlení na téma mládí:

  • Jaký je můj postoj ke stáří? Co mám s tímto pojmem spojeno?
  • Jak chci prožívat své vlastní stáří?
  • Jak chci, abych jednou umíral/a?
  • Jaký je můj postoj k mládí? Co mám s tímto pojmem spojeno?
  • Jak se chovám k dětem? Co jim chci předat? Co jim skutečně předávám?

5/ Pozornost

Reflektor svítí vždy jen tam, kam je namířen.

Vidíme tak vždy jen to, co vidět chceme.

To, na co zaměřujeme svou pozornost, to ve svém životě posilujeme. Selektivním zaměřením své pozornosti a myšlenek na problém, tento ještě více zveličujeme a prohlubujeme.

A naopak zaměřením pozornosti na vděčnost, krásu, zdraví, respekt a nalezení řešení tyto stránky do knihy svého života fakticky zapisujeme.

Pokud utíkáme od plné koncentrace na přítomný okamžik do neproduktivních úvah o tom, co by kdyby, okrádáme se o svůj životní čas.

Svou vlastní aktivitou se sami v sobě stáváme obětí svých vlastních přesvědčení o tom, co je a není možné.

Otázky k zamyšlení na téma pozornost:

  • Kam právě teď směřuje má pozornost? Za které tři věci mohu dnes cítit vděk?
  • Jak vypadá moje situace, když se na ni dívá někdo jiný zvenčí?
  • Jak vypadá moje situace, kdyby se na ni dívalo mé o tři roky starší a moudřejší já a zpětně by ji hodnotilo?

6/ Vnitřní síla

Úspěch v jakékoliv sféře života není nahodilost, ale věc volby.

Je fascinující, kolik mentální energie dokážeme věnovat nekonečnému rozboru toho:

  • co nám vadí,
  • co je špatně
  • a proč je to špatně.

Je fascinující, kolik prostoru dáváme vnitřnímu našeptavači, který nám říká, že proto, abychom něco změnili, nejsme dost dobří, šikovní, chytří, atraktivní, dost… Je fascinující, kolik myšlenek věnujeme tomu, co nám svět, oni, jiní, to…dluží (nebo provedli).

Jenže takto investovaná energie dokáže bohužel mnohem víc, než jsme schopni jako jednotlivci dohlédnout. Kolektivní vědomí naší společnosti je vytvářeno myšlenkami jejich jednotlivých členů. Každý z nás je součástí mnoha systémů, jejichž prvky se navzájem ovlivňují. To, jak se chováme k sobě samým, silně ovlivňuje kvalitu života druhých. Naše sebeúcta a schopnost propojit se se svou vnitřní silou a nasměrovat svou energii je vzorem a inspirací pro druhé lidi, s nimiž naše systémy vzájemně tvoříme (vztah, naše děti, rodina, firma, komunita, stát…).

To, jestli v životě (v otázce, kterou právě teď řešíme) uspějeme, záleží především na volbě našeho postoje a tím nasměrováním toku naší energie.

Otázky k zamyšlení na téma vnitřní síly:

  • Co chci místo toho, co nechci? A co ještě? Jak konkrétně to má vypadat?
  • Jak by k mé situaci přistoupil někdo, kdo tuto situaci ve svém životě již zvládl? Co tento člověk dělal?
  • Když si představím, že má mysl je batoh, který nosím životem, v němž mám všechno potřebné na cestu a já z tohoto batohu vysypu všechny pochybnosti a myšlenky, které mi svazují nohy, čím bude tento batoh zaplněn? Co chci ve svém batohu nosit?
  • Kdyby možné bylo vše a má situace by se vyřešila, co budu dělat místo neustálého soustředění se na ni?
  • Co mi dodává vnitřní sílu?

7/ Aktivita

Schopnost adaptace na změnu je naše evoluční podstata. Kvalitní spánek a odpočinek jdou s aktivitou ruku v ruce.

Náš mozek je evolučně nastaven na neustálou aktivitu. Nečinnost ve smyslu stagnace (zahnívající bažina) nás paralyzuje a s postupem času uvádí do spirály úzkostí a dalších psychických diskomfortů.

Náš mozek přímo volá po tom, abychom byli kreativní a aktivní v plné koncentraci na to, co v danou chvíli právě děláme.

Pokud děláme věci stále stejným způsobem, dostaneme vždy jenom ten jeden stále stejný výsledek. Pokud chceme dostat výsledek jiný, je třeba začít věci dělat jinak. Prohrát můžeme jen v jednom jediném případě a to tehdy, když přestaneme hledat řešení.

Stálé čekání „na Godota“ ještě nikdy nikoho nikam neposunulo.

Život se děje, bez ohledu na to, co si o něm myslíme. Prvním krokem pro řešení jakékoliv situace je její zmapování bez příkras, tak jak je a stanovení si, co chci místo toho, co nechci.

Otázky k zamyšlení na téma aktivita:

  • Kde v životě stagnuji? Kde čekám na AŽ? V jaké oblasti svého života se cítím svázaně? Co chci místo toho? Jak přesně to jiné má vypadat?
  • Co nejmenšího mohu udělat právě teď ke změně, kterou chci ve svém životě učinit?
  • Co mohu udělat pro zlepšení svého spánku? Co mohu udělat pro zlepšení své schopnosti odpočívat a čerpat síly?
  • Jak poznávám, že je čas jít dál?

8/ Smích

Už naše babičky říkaly, že smích je koření života. A že úsměv léčí.

Smích vyvolává celou řadu pozitivních reakcí na tělesné úrovni. Čím více upřímného smíchu je v našem životě přítomno, tím lépe se cítíme.

Lidé kolem nás jsou přesně takoví, jak je chceme vidět. Naše vědomá pozornost je zaměřena tím směrem, který jí určíme. Vnímáme-li realitu kolem nás jako nudnou šedou a temnou, přesně takovou se stane. A naopak.

Stejně tak, vnímáme-li lidi kolem nás jako zamračené, naštvané, frustrované, přesně takovými se stanou. Nepodáváme tím však relevantní výpověď o nich, ale reportujeme svůj vnitřní stav.

Naše emoční stavy jsou pro druhé nakažlivé. I pouhý jediný člověk s velkou vnitřní silou dokáže vědomou činností a pozorností změnit celý systém (skupinu) kolem sebe.

Otázky k zamyšlení na téma smích:

  • V jakých situacích se radostně směji? Co mě spolehlivě rozesměje?
  •  Co se děje s mými pocity, když mám v životě smích? Co se děje s mým tělem, když mám v životě smích? Co se děje s mou kreativitou, když mám v životě smích?
  • Kolik úsměvů nezištně rozdávám kolem sebe?

9/ Harmonie

Každé vychýlení vede časem vždy k harmonii.

Každá bouře se jednou přežene. Každé ráno vždy vyjde zářící slunce a po večeru přijde vždy temná noc.

V našem životě se střídají chvíle příjemné s chvilkami náročnými.

Život každého člověka je prostoupen okamžiky štěstí a radosti, stejně tak jako okamžiky hledání. Nebýt stále jen v pořádku, je zcela v pořádku. Život v dokonalé permanentní usměvavé pohodě existuje jen ve filmu a na sociálních sítích.

Skutečný život důvěrně zná i pocity: ztracenosti, smutku, vzteku, zklamání a lítosti.

A je normální tyto pocity cítit v situacích, kterým náleží.

Ve chvilkách, kdy se necítíme zcela dobře, máme tendence fixovat se na myšlenku, že takto (ne zcela dobře) to půjde dál, že se naše situace nezlepší. Faktem však je, že život se neustále mění a my se měníme s ním.

To, co nás nejvíce sráží na kolena je pocit, že se situací nemůžeme nic dělat. Z pozice bezmoci většinou skutečně žádnou cestu před sebou vidět nejde.

Jakmile dokážeme změnit úhel pohledu a podaří se nám začít se vnímat jako osoby plně kompetentní ke změně, kterou máme jen a jen ve svých rukách, a která je možná, najednou se jakoby zázrakem před námi začnou otevírat nové a nové možnosti, o kterých jsme dříve neměli ani tušení.

Otázky k zamyšlení na téma harmonie:

  • Co chci, aby v mém životě bylo? Jak to bude vypadat, až to budu mít? Jak se budu chovat? Jak se budu cítit? Jak budu přemýšlet? Čeho si na mě všimnou ostatní?
  • Co už nechci dál svým životem vláčet?
  • Co nejmenšího mohu udělat pro zlepšení své situace? A co ještě?
  • Co mohu udělat pro lidi kolem mě (společnost)?

Zjistěte více

Kurz Kouč

Zúčastněte se mimořádně užitečného a praktického sebezkušenostního výcviku Kouč, kde se naučíte základy koučovací metodiky.

Zjistěte o kurzu více

Kurz Kouč rozvoje osobnosti

Toužíte se stát koučem osobního rozvoje? V tom případě je právě pro vás určený kurz Kouč rozvoje osobnosti.

Zjistěte o kurzu více

Vzdělávací program NLP kouč

Nebo se naučte to nejlepší a nejefektivnější ze současné NLP metodiky na 6měsíčním vzdělávacím programu NLP kouč.

Zjistěte o kurzu více

Použité zdroje

  • Obrázky staženy 18.1.2021 v 11.15 hod. z www.pixabay.com licence CCO

Upozornění na nové články do e-mailu

Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články na webech MarketaHamrlova.cz a Akor.cz a nové termíny kurzů po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu. Jak chráníme vaše údaje »

Chci vědět ještě víc »

© Markéta Hamrlová | ochrana osobních údajů | cookies

Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby