54 otázek k zamyšlení pro váš koučink a život

V každou chvíli a v každém okamžiku našeho života se nacházíme na cestě. Někdy je naše cesta rovná a hladká. Někdy se podivně klikatí a vine jinak, než bychom chtěli. Připravila jsem pro vás krátké úvahy nad 15 tématy, která řeší každý z nás. Vždy u nich najdete i několik koučovacích otázek, které vás povedou k hlubšímu zamyšlení.

Každý z nás se nyní nachází na cestě

V každou chvíli a v každém okamžiku našeho života se nacházíme na cestě. Někdy je naše cesta rovná a hladká. Někdy se podivně klikatí a vine jinak, než bychom chtěli.

Tuto úvahu a soubor koučovacích otázek jsem sestavila pro RADOST z cesty. Berte je však jen jako doplněk, nikoliv jako základ koučinku.

Pamatujte si, že to, co je zde napsáno, není pravda, ani dogma. Jde pouze o jeden z tisíců možných úhlů pohledu, jak lze na věci nahlížet. Tento pohled vychází z metodiky neurolingvistického programování a pozitivní psychologie.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Naše psychika po koronavirové krizi: co teď můžeme očekávat?

Co to je koučink?

Každý člověk je tím nejlepším odborníkem (odbornicí) na sebe sama. Zjednodušeně řečeno se dá říct, že koučink cílí na budoucnost a nehledá kořeny problémů v minulosti.

Otevřené koučovací otázky nás nutí uvažovat jinak, než je naše obvyklé myšlenkové schéma. Posouvají naše hranice, odstraňují bariéry a nežádoucí postoje. Koučovací proces mocně posiluje naše sebevědomí a tvůrčí schopnosti.

Kvalitně vedený koučink odstraňuje obětní princip, vede člověka k plnému přijetí odpovědnosti za svou situaci a ke zvýšení pocitu spokojenosti a vyrovnanosti.

Koučink pomáhá nastolit životní rovnováhu. Myšlenky převádí v činy a pomocí akčních kroků dosahuje reálné životní změny.

V rámci koučovacího rozhovoru se nepátrá po příčině toho, proč něco nejde.

Během koučinku se nevytváří a nehledá schéma, proč, kdy a jak vznikl blok, chyba, problém… co všechno je špatně, a co je ještě hůř. Pro koučink není podstatný problém, ale jeho konstruktivní řešení.

Velmi jednoduše by se dalo říct, že hranice koučinku leží tam, kde začíná území psychiatrie. Koučink neumí léčit psychiatrická onemocnění a nenahrazuje žádnou léčbu ani psychoterapii.

Koučink vede člověka k plnému využití jeho schopností, možností a potenciálu.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak se správně ptát při koučovacích rozhovorech?

1/ Talent

„Každý z nás má svůj jedinečný talent. Mistrem se člověk nerodí, ale stává.“

Investice svého času a energie především do poznávání toho, co nám nejde, a co bychom měli zlepšit, vede k neustálému přešlapování na místě v pásu šedé zóny průměrnosti nevybočování z řady. 

Čím dříve se zbavíme iluze vyvolané mýtem o mimořádném talentu, který se rodí shůry, tím lepší předpoklady pro dosažení úspěchu, lehkosti bytí, radosti a naplnění si pro sebe vytvoříme. Talent není nedostatkovým zbožím pro několika málo vyvolených. 

Výjimečnost mimořádně talentovaných lidí spočívá v obrovském množství času a energie, které jsou ochotni plně koncentrovaně věnovat precizaci dovednosti, která jim je vášní a ochotě učit se na základě učiněných zkušeností.

Otázky k zamyšlení na téma OSOBNÍ TALENT:

  • Pro co jsem zapálen? 
  • Co mi jde velmi snadno? 
  • Pro co jsem ochoten/ochotna snášet nepohodu?
  • Při jaké činnosti ztrácím pojem o čase?
  • Co mě baví na tom, co mě baví?

2/ Práce

„To, co dělám, dělám nejlépe, jak to umím s plným zaměřením své pozornosti a energie.“ 

Všechno, co děláme, je vždy výsledkem naší volby a našich rozhodnutí. Začínáme na různé startovací čáře, v různých prostředích, v různých podmínkách. Domnívám se, že nemá smysl ztrácet svou energii a čas porovnáváním, kdo to má lepší či horší. 

Ve své práci tráví většina současníků více než třetinu svého života. Náš život je jen jeden. Není rozdělen na život pracovní a osobní, a proto nás jakákoli povrchnost, frustrace či provinění se proti sobě v tomto směru vždy dožene. 

Kolem nás je velké množství těch, kteří dokázali změnit „nezměnitelné“, naplnili si svůj sen a tím přispěli k tomu, aby byl svět o něco lepší místo k žití pro nás všechny.

Otázky k zamyšlení na téma PRÁCE:

  • Čím prospívám společnosti svou prací?
  • Co chci světu prostřednictvím své práce dávat?
  • Co dává má práce mně?

3/ Sebevědomí

„Takový/á jaký/á jsem, jsem dokonalý/á.“

Většina z nás se postupem běhu života skvěle zdokonalila ve strategii „postát v koutě“, „vydržet“ nepříznivé okolnosti, „adaptovat se“ na mnohdy ne zcela vyhovující podmínky. Uvízli jsme v pasti „pokory“. Doufáme, že se něco stane, někdo si nás všimne, něco se změní. Umíme se utěšit tvrzením, že naše schopnost reálně ovlivnit a změnit běh věcí je velice omezená. Pokud máme říct, v čem jsme dobří, co umíme, pokládáme to za chvástání. A za  sebechválu, která páchne na míle daleko a při tom podléháme neuvědomovanému ovlivnění, že „měnit věci vlastní akcí, není správné“.

Sebevědomí není konstanta. Jde o dovednost, kterou si lze vypěstovat (znovu vypěstovat). Téměř každé dítě se narodí jako sebevědomé (otevřené zkušenostem, světu…). Nesebevědomými se nerodíme, ale vlivem výchovy, zkušeností a okolností stáváme.

Nemusíme být perfektní, abychom mohli mít rádi sami sebe. 

Otázky k zamyšlení na téma SEBEVĚDOMÍ:

  • Jaké jsou mé silné stránky? 
  • Jak by mě popsal člověk, který mě má rád?
  • Jakými slovy by mě podpořil člověk, který mě miluje? 

4/ Minulost

„Je čas přestat plakat nad rozlitým mlékem.“

Minulost neexistuje. Naše vzpomínky jsou neustále rozmělňovány filtrem přítomné reality a našich měnících se představ o ní. Naše vnímání prožitých událostí tak nikdy neodpovídá tomu, jak se tyto události skutečně staly.

Ulpívání myšlenek v minulosti zabíjí změnu a snižuje prožitek přítomnosti. 

Energie, kterou vkládáme do permanentního připomínání toho, co bylo špatně, co jsme měli udělat jinak a co nám kdy, kdo provedl, vede k posilování stále stejné myšlenkové smyčky, chybného vzorce chování a k opakování stále stejných životních zkušeností.

Otázky k zamyšlení nad tématem ULPÍVÁNÍ V MINULOSTI:

  • Jakou zkušenost si z minulosti odnáším pro svou lepší budoucnost?
  • V čem mě minulé události posunuly?
  • Co teď už díky svým prožitkům z minulosti umím?

5/ Vztahy

„Zdravé partnerské vztahy začínají od zdravého vztahu k sobě.“

Abychom prospívali, potřebujeme svoji tlupu. V základu dobrých mezilidských vztahů stojí na prvním místě vždy slušnost a respekt. 

Domnívám se, že abychom mohli žít šťastné partnerské vztahy, je třeba naučit se být šťastni i bez vztahu (respektive v hezkém vztahu se sebou samými). 

Šťastný vztah je ten, který vzniká z nadbytku lásky a z hojnosti toho, co mám v sobě k dispozici. 

Šťastný partnerský vztah je vztahem, kdy platí, že: „Chci tě ne proto, že tě potřebuji, ale protože tě miluji. Chci tě, protože jsem připraven/a dávat ti svou lásku a zároveň jsem připraven/a přijímat lásku tvou.“ Vyjádřeno metaforicky – na této energii postavený vztah přitahuje dva vnitřně silné jedince a vytváří něco většího. Něco, co jednotlivce přesahuje. Nemocné vztahy, které jsou postaveny na nedostatku, neschopnosti postarat se o sebe samé, strachu ze samoty a lepení černých děr v sobě, štěstí nevytváří. Stavba, která je postavena na špatných základech, vždy časem pod tíhou navršeného kamení spadne.

Žijeme tady a teď a svůj život máme jen jeden. Svou realitu si vytváříme aktivním směřováním pozornosti a akce. Pokud do svých vztahů neinvestujeme čas a energii, vytratí se. 

Vztahy ošidit nelze.

Otázky k zamyšlení nad tématem VZTAHY:

  • Jak vypadají vztahy, které žiji?
  • Jak chci své vztahy žít?
  • Co mohu udělat již teď pro lepší vztahy kolem sebe?

6/ Budoucnost

„Budoucnost ještě nebyla napsána.“

Naše životní okolnosti se mění okamžik od okamžiku. Co bylo včera, nebude zítra (za týden, za rok…) už platit. 

Z pohledu budoucnosti je každá zkušenost, kterou jsme integrovali do svého životního příběhu dobrá, neboť přispívá k našemu růstu a posunu dál

Svou budoucnost si aktivně vytváříme svým jednáním a zaměřením. Za vytváření své osobní reality jsme plně odpovědni. 

Pozor na past neustálého odkládání svého uspokojení, radosti, pohody… na AŽ. Protože nějaké AŽ lze před sebou valit AŽ do úplného padnutí. 

Naše budoucnost je naplněna nekonečným množstvím možností.

Otázky k zamyšlení nad tématem BUDOUCNOST:

  • Co je pro mě právě teď v životě důležité? 
  • Kam skutečně směřuji svou pozornost?
  • Jak mohu lépe zacházet se svým časem?
  • Co chci ve svém životě zažít, uskutečnit, cítit, abych jednou odcházel/a s pocitem STÁLO TO ZA TO?

7/ Krize

„Naše životní realita nás paralyzuje jen tehdy, když se jí paralyzovat necháme.“ 

Zažívat životní krize patří mezi normální zkušenosti. A normální je také dovolit si po krizi zvednout se a jít dál

Když dojde k zaseknutí našeho počítače, je to první, co nás napadne s ním udělat, jeho restart. To stejné bychom měli udělat i sami se sebou v situaci, kdy nás dožene životní krize. I když se nám právě zbortil svět a my kolem sebe ani před sebou nevidíme nic jiného než tmu, je potřeba vědět, že jde vždy jen o momentální realitu aktuálního okamžiku, která nemá moc předpovídat, jak skutečně bude vypadat náš život v budoucnosti. 

Díky integraci životních zkušeností do našeho života a poučení z nich plynoucích rosteme. Posilujeme svůj charakter, rozšiřujeme obzory, zlepšujeme své schopnosti a zjišťujeme, co je pro nás podstatné.

Otázky k zamyšlení k tématu KRIZE:

  • Jaké situace mě v životě nejvíce obohatily a posunuly?
  • Kdo už podobně náročnou situaci jako já řešil a zdárně ji vyřešil? 
  • Jak to udělal? Co mu pomohlo? Jak se tím mohu inspirovat?
  • Jaký nejmenší krůček mohu nyní udělat, aby se můj život začal posouvat tím správným směrem?

8/ Realita

Naše vidění a vnímání světa je založeno pouze na naší představě o světě, nikoli na realitě.“

Každý člověk vnímá svět jinak svým zcela jedinečným způsobem. 

Naše vnímání reality ovlivňuje velké množství faktorů, například:

  • hlad,
  • rozmrzelá nebo naopak veselá nálada,
  • nedostatek spánku…

NLP říká, a já s tímto tvrzením plně souhlasím, že se můžeme rozhodnout, kým chceme být. Šťastným, radostným, úspěšným… se člověk nerodí, ale stává. K tomu, abychom se cítili lépe, měli více možností, lépe dosahovali svých cílů…, je třeba, abychom rozšířili hranice svého vnímání světa a svá limitující přesvědčení nahradili přesvědčeními podporujícími.

Respektujme rozdílná vidění světa u ostatních. Chceme-li jim pomoci, naučme se rozšířit jejich vidění světa.

Otázky k zamyšlení nad tématem REALITA:

  • Jaký je svět kolem mě? Čeho si všímám? Jaké informace upoutávají mou pozornost?
  • Jak mohu rozšířit svou zónu pohodlí? Jak mohu rozšířit svou mapu světa?
  • Jak by vypadaly mé myšlenky, chování, jednání, kdybych byl/a šťastnější, sebevědomější, vyrovnanější, úspěšnější a moudřejší osobou?

9/ Štěstí

„Štěstí je otázkou vědomé volby.“

Pro většinu lidí souvisí pocit štěstí a spokojenosti s tím, že dělají věci, které je naplňují. Že mají dobré vztahy a znají své životní cíle (vědomě utvářejí realitu svého života). 

Platí, že dosažení cíle neznamená samo o sobě podmínku pro náš pocit štěstí. 

Nemáme-li žádný životní cíl, přijímáme postoj oběti bez možnosti vlivu na utváření podmínek svého života a jeho směřování. Spadneme-li však do opačného extrému, kdy se upneme na plnění stanovených met, odkládáme naši spokojenost a pocit štěstí na nejistý neustále se odsouvající bod v budoucnosti. A stáváme se tak otroky nikdy nekončícího boje s větrnými mlýny.

Nikdo jiný a nic z venku nám dlouhodobý pocit štěstí nepřinese. 

Naše pocity štěstí jsou propojeny s vědomostí našich záměrů, kroků a činů a s neodkládáním naší spokojenosti na nejistý bod někde ve vzdáleném fakticky nikdy nedosažitelném horizontu naší budoucnosti. Pocity našeho štěstí se vážou k „bytí na cestě za naplněním našich cílů“. 

Sestrou štěstí je vděčnost.

Otázky k zamyšlení nad tématem OSOBNÍ ŠTĚSTÍ:

  • Co mi přináší pocity štěstí?
  • Za co cítím vděčnost?
  • Co mohu udělat hned teď, abych se cítil/a šťastnější?

10/ Křižovatka

„Prvním krokem k jakékoli změně čehokoli je vždy rozhodnutí.“

V životě každého z nás může přijít situace, která je pro nás tak neúnosná, že nás nutí k volbě. Jenže učinit tuto volbu není snadné. Každá z možných cest, po které se můžeme vydat, je v našich očích ta špatná. Každou variantou své volby něco ztratíme, někomu ublížíme, něco nenávratně změníme… 

Nevíme, jak dál. Trvá-li tlak a s ním spojený vypjatý stres spojený s rozhodováním příliš dlouho, začnou nás sužovat různé zdravotní komplikace. Doufáme, že se třeba časem situace vyřeší sama. Avšak jediné, co tímto postojem pro sebe získáváme, je stále větší a větší pocit beznaděje a tísně. Netušíme, že nerozhodnout se nejde, neboť i odkládání rozhodnutí je samo o sobě jednou z forem našeho rozhodnutí. Svíravý pocit bezmoci a tlaku nás paralyzuje a v konečném důsledku poškozuje. 

Pro většinu životních rozhodnutí platí, že nic jako objektivně správné rozhodnutí neexistuje. Vždycky jde o to zvolit si subjektivně vědomě to nejsprávnější rozhodnutí pro nás. Platí, že v situaci, v níž se dlouhodobě trápíme a trpíme, není šťastný nikdo ze zúčastněných, a že negativní důsledky této situace všechny zúčastněné dříve či později doženou. Vždy jde tedy o posouzení a volbu toho, jakou cenu v podobě jeho dopadu, jsme ochotni za své rozhodnutí zaplatit. 

Otázky k zamyšlení nad tématem KŘIŽOVATKA:

  • Jaké signály ke mně vysílá mé tělo? Co ve svém životě potlačuji?
  • Jak chci, aby vypadal můj život za rok, za tři roky, za pět let…?
  • Kdyby se stal zázrak, já se zítra probudil/a a v mém životě by vše skvěle fungovalo, mé problémy by byly vyřešeny, podle čeho bych poznala, že se tento zázrak stal? Co všechno by bylo jinak? 

11/ Svoboda

„Mým největším rádcem je má vnitřní svoboda.“

V každé životní situaci si můžeme svobodně zvolit, jaký postoj k ní zaujmeme.

Za svůj život neseme plnou odpovědnost. Neseme odpovědnost za své myšlenky, činy a emoce. Neneseme odpovědnost za myšlenky, emoce a činy jiných lidí. 

Vždy děláme ty nejlepší volby, které jsou nám v daný moment přístupné. I nicnedělání je volba, která s sebou nese své důsledky pro náš život.

V každý moment svého života děláme to nejlepší rozhodnutí, jaké v danou chvíli udělat dokážeme.

Klíčem k vnitřní svobodě je vědomost.

Otázky k zamyšlení nad tématem VNITŘNÍ SVOBODA:

  • Jak mohu posílit své vědomí o cestě, po které jdu? 
  • Co je mým PROČ?
  • Jaký smysl pro mě má to, co dělám? 
  • Co v životě chci? 
  • Co nejmenšího mohu právě teď udělat pro posílení svého pocitu vnitřní svobody? A co dalšího?

12/ Emoce

„Dovoluji si cítit.“

Dnešní doba nahrává umělému potlačování emocí

Zdá se, že jakákoli odchylka od stávajícího trendu mladý/á; úspěšný/á; v pohodě všechno zvládá; znevažuje naši společenskou značku. Dochází tak k paradoxu, že se většina současníků snaží vypadat navenek velmi vyrovnaně.  Zatímco uvnitř jim jako balvan leží mnohdy velký emoční zmatek. Potlačování emocí (a jimi ovlivněných myšlenek) však vždy vede k tomu, že se v nás laicky řečeno „usadí“. Jednoho dne jich začne být moc, a tak vyjdou ven (nebo se rovnou překotně vyhrnou) formou nemoci těla či duše. 

Naším úkolem je naučit se své emoce rozpoznávat, sžít se s nimi, využívat je ve svůj prospěch a nedovolit jejich zatlačení někam do temného pozadí. 

Už jen tím, že své emoce popíšeme a pojmenujeme, nad nimi získáváme kontrolu a odstup. Mysl, emoce a tělo jsou jeden propojený systém, kdy změna jednoho z prvků vždy vyvolá změnu u zbylých dvou. V okamžicích, kdy nás stravují sžíravé myšlenky (nikdy, nemohu, nejde, nezvládnu…), vezměme do úvahy fakt, že se naše mysl může mýlit. Sama skutečnost, že náš mozek přijde s nějakou myšlenkou, ještě nemusí znamenat, že tato myšlenka má nějakou platnost. 

To, co se odehrává ve naší mysli, je vždy pouhým momentálním stavem, který lze změnit

Díky emocím je náš život smysluplnější a barevnější.

Otázky k zamyšlení nad tématem EMOCE:

  • Co nyní cítím? 
  • Jaké pocity mám ve svém těle? 
  • Jak bych se nyní chtěl/a cítit? 
  • Co mohu udělat právě teď pro to, abych zlepšil/a to, jak se nyní cítím?
  • Čím si mohu dodat do života více radosti?

13/ Hledání

„Jen ten, kdo hledá, nachází.“

Každý člověk prochází v životě svým vlastním procesem hledání, fázemi dezorientace a nejistoty

Časem se učíme chápat, že naše představy mohou být diametrálně odlišné od představ jiných. 

Každý člověk ví nejlépe sám, jaké rozhodnutí je pro jeho život to pravé

V procesu hledání vlastního řešení je třeba opustit nerealistické fantazie a očekávání, ale přesto postupovat s odvahou. Žádné zaručené univerzální recepty a čáry máry řešení neexistují, jejich hledání je proto zbytečnou ztrátou energie. Vše, co potřebujeme ke změně, máme k dispozici. 

Naše limity jsou mnohem dál, než si v tuto chvíli dokážeme představit.

Poradit druhému člověku, jak má nejlépe vyřešit svou situaci, nelze.

Otázky k zamyšlení nad tématem VNITŘNÍ ZMATENOST:

  • Jak bych chtěl/a změnit svou aktuální životní situaci? Co k tomu potřebuji?
  • Kdyby přesně toto, co teď řeším já, řešil můj oblíbený hrdina ve filmu, jak bych chtěl, aby film pokračoval?
  • Co potřebuji vědět, umět, dělat…., abych svou situaci posunul/a k řešení?

14/ Problém

„Problém je to, co jako problém označíme.“

Problém nepochází ze situace (většinou), ale ze způsobu, jakým o problému přemýšlíme.

Problémem je to, co si jako problém označíme. Jestliže se začneme na věci dívat jako na složité, nemožné, obtížné…, stanou se jimi. Čím více se do problému noříme, tím více jej fixujeme v realitě. Zaměřenost naší mysli na to, co nefunguje, posiluje právě tyto nefungující prvky. Tímto selektivním zaměřením své pozornosti si svůj problém hýčkáme a rozmazlujeme ho mnohem více než právě narozené dítě. 

Většinou jsme to jen a pouze my sami, kdo se spoutává. Svou vlastní aktivitou se sami v sobě stáváme obětí svých vlastních přesvědčení o tom, co je a není možné. Naši kreativitu najít řešení zabíjí úvahy na téma, co všechno je na dané situaci špatně, naše omezující přesvědčení a úzkost ze změn. 

Jestliže nemáme výsledky, po kterých toužíme, je třeba změnit to, co a jak děláme. Velmi pravděpodobně totiž existuje jiná, mnohem efektivnější cesta k řešení.

Zaměřenost naší mysli na to, co nefunguje, tyto nefungující prvky posiluje. 

Otázky k zamyšlení nad tématem PROBLÉM:

  • Co chci místo toho, co nechci?
  • Jak bude můj život vypadat potom, co se můj problém vyřeší? 
  • Co budu dělat s volným časem, který se mi objeví potom, co svůj problém vyřeším?

15/ Systém

„Jsem korálkem v náhrdelníku jménem svět.“

Každý z nás je součástí mnoha propojených systémů, jejichž prvky se navzájem ovlivňují

Život každé/ho z nás je neopakovatelné dobrodružství. Naše schopnost ovlivnit druhé, je mnohem větší, než umíme jako jednotlivci dohlédnout. Sebepodceňování a bagatelizace sebe samých a svých schopností změny situace, rovná se formě bezohlednosti a sobectví, neboť nám vytváří neprůstřelné alibi pro nepřevzetí odpovědnosti. Tento směr našich úvah nás jen hluboce utvrzuje v obětním postoji a bere nám životní elán.

To, jak se chováme k sobě samým, silně ovlivňuje kvalitu života druhých. Například už jen tím, že jsem-li v pohodě já, mohu efektivně pomáhat být v pohodě jiným. 

Naše sebeúcta a schopnost propojit se se svou vnitřní silou a nasměrovat svou energii je vzorem a inspirací pro druhé lidi, s nimiž naše systémy tvoříme (vztah, firma, rodina, naše děti, komunita, stát…). 

Stav naší společnosti je přesně takový, jaké jsou myšlenky (a z nich pramenící akce) jejich jednotlivých členů. 

Otázky k zamyšlení nad mou rolí v SYSTÉMU:

  • Jakých systémů jsme součástí? 
  • Jak mě ovlivňují prvky těchto systémů? Jaké jsou mé role v těchto systémech?
  • Jaký chci, aby byl svět, v němž budou žít naše děti? Co pro to mohu udělat? Co udělám hned teď, aby byl svět lepším místem pro mě i ostatní?
  • Co mohu udělat pro druhé? Co mi to přinese? Co chci dát světu?

Odpovědnost za svou životní pohodu si neseme každý sám. 

Náš život je jako cesta, která se neustále odvíjí a mění. 

Platí, že po této cestě zpátky jít (ani zafixovat status quo) nejde, že TADY a TEĎ je parádní JÍZDA!

Naučte se víc

Přihlaste se na mimořádně užitečný a praktický Třídenní kurz NLP. Naučíte se zde dovednosti, které u nás ovládá jen málokdo.

Zjistěte o kurzu více

Nebo si osvojte to nejlepší a nejefektivnější ze současné NLP a koučovací metodiky na komplexním vzdělávacím programu NLP kouč s akreditací MŠMT.

Zjistěte o kurzu více

Chcete se stát koučem rozvoje osobnosti a vést úspěšnou praxi? V tom případě zvolte kurz Kouč rozvoje osobnosti.

Zjistěte o kurzu více

Použité zdroje:

  • Markéta Hamrlová: Cesta – koučovací karty, 2019 (Autor grafické podoby: Jiří Mynařík)
  • Obrázky staženy 16.6.2020 ve 12.00 hod. z www.pixabay.com

Upozornění na nové články do e-mailu

Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články na webech MarketaHamrlova.cz a Akor.cz a nové termíny kurzů po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu. Jak chráníme vaše údaje »

Chci vědět ještě víc »

© Markéta Hamrlová | ochrana osobních údajů | cookies

Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby