POZOR: Uvolnila se 2 místa ve výcviku NLP KOUČ se startem již v ZÁŘÍ 2022. Přihlaste se zde: NLP KOUČ

NOVINKA: Základní kurz NLP koučinku v ONLINE formě »

12 ověřených tipů na zlepšení prožívání svého života

Tento článek představuje 12 praxí a výzkumy prověřených tipů, jak lze citelně posílit pocit radosti, pohody a štěstí, nastavit aktivátory vnitřní harmonie a zlepšit tak svůj prožitek z vnímání života jako takového. Dozvíte se v něm mimo jiné, co dělat, když vlivem chronického stresu nemůžete spát, jak nastartovat svůj den, aby vám přinesl mnoho pozitivních okamžiků, či do čeho nemá smysl investovat svou mentální energii a emoce, protože to ze své podstaty jedinec vyřešit nemůže.

Co leží ve sféře našeho vlivu?

Tlak vnějších okolností současné doby dopadá z různých úhlů na každého z nás. Podle míry psychické odolnosti, která je u každého člověka individuální, dochází v našich organismech k hromadění negativních důsledků dlouhodobého zatížení chronickým stresem. Úkolem, který před nás výzvy současné doby kladou, je naučit se odlišit sféru ležící mimo náš vliv a nastavit si vnitřní vyvažující mechanismy tak, aby nás nepoškozovala, od sféry, která je plně v naší kompetenci a tuto nastavit tak, aby byla v souladu s našimi vědomými záměry.

Možná něco z těchto bodů důvěrně znáte:

  • Šedé, tak nějak stále stejné, dny… stálé čekání na něco…
  • Bytí za závojem…
  • Maraton bez konce s různou rychlostí a intenzitou a jen s občasným mezičasem výdechu… potřeba vysadit, avšak při nečinnosti pohoda nepřichází… potřeba neustále se nějak zabavovat, zaměstnávat…
  • Čím dál tím prázdnější hovory… Vnitřní samota…
  • S různými výkyvy narůstající vnější tlak… Obavy… Pocit, že to vnější uzurpuje naše vnitřní…
  • Pocit, že prázdnota generuje prázdnotu…

Velmi zjednodušeně se dá říct, že v našem životě není nic víc a nic míň než to, co chceme. Naše chtění má dvě roviny: vědomou a nevědomou. V životě celé společnosti se potom demonstruje to, co je souhrnem chtění všech jejích členů.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEKOsvojte si techniku rozpouštění bolesti autosugescí. Prozradím vám, jak na to

Co ve svém životě posilujete?

To, kam směřujeme naši pozornost, to posilujeme. To, kam míří naše myšlenky a energie, jen to vytváříme.

Za myšlenky, emoce a činy jiných neneseme odpovědnost a z podstaty sebe sama za ně nemůžeme vyřešit jejich problémy. Tato sféra tak leží mimo náš vliv.

Do sféry naší kompetence a odpovědnosti naopak plně náleží naše: myšlenky, emoce a činy. Pochopením a přijetím tohoto získáváme vnitřní svobodu.Téměř cokoli v lidském chování, myšlení, způsobu prožívání a zaměřování pozornosti lze změnit.

Myšlenky, pocity a tělo jsou jeden propojený systém. Jakákoli změna v jednom z prvků tohoto systému vyvolá změnu i na úrovni ostatních dvou prvků.

Pamatujte si, že nemůžeme docílit, aby nás nikdy nepřepadly strach, úzkost, obavy atd., ale můžeme se naučit tyto pocity zvládat a ztlumit je na naše zdraví neohrožující úroveň či proměnit je na pocity jiné.

Stejně tak nemůžeme docílit a zaručit kvalitu vnitřního prožitku života tím, že budeme směřovat energii výhradně do vytváření stále dokonaleji a dokonaleji bezpečného, rovného a pohodlného vnějšího rámce. Takový systém vždy zákonitě časem požere sám sebe a následně dojde k jeho zhroucení. Můžeme se však naučit do značné míry posílit svou vnitřní pohodu nezávisle na měnících se vnějších okolnostech, zlepšovat svou schopnost adaptace a změnou zaměření své pozornosti a energie vnější systém efektivně měnit v souladu s naším chtěním.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK5 účinných nástrojů pro sebekoučink a podporu sebe samé/ho

12 ověřených tipů na zlepšení prožívání svého života

Body, které zde předkládám, jsou tak jednoduché, že je zvládne začlenit do svého života každý člověk, který se pro změnu vědomě rozhodne. Zdroje, o které se opírám, jsou uvedeny na konci tohoto článku. Podstatným prvkem jejich ověření je dále praxe.

1. Odkloňte směr pozornosti od problému k řešení

Pokud přemýšlíme o problému, o tom, co je nefunkční, co nám vadí nebo o tom, co je špatně, většinou dostáváme stále stejný výsledek – zvyšujeme svůj stres. Posilujeme bloudění v bludném kruhu, zhoršujeme své nepříjemné pocity.

Zaměřením své pozornosti a myšlenek na problém, tento problém ve výsledku ještě více posilujeme a fixujeme v našem životě.

Pokud děláme věci stále stejným způsobem, dostáváme stále stejný výsledek. Jestliže chceme dostat výsledek odlišný, potřebujeme v první řadě pozměnit zaměření své pozornosti a myšlení.

Pokud chceme svůj problém skutečně vyřešit (ať už na úrovni jednotlivců či na úrovni společnosti), je třeba přestat pátrat po příčině toho, proč něco nejde, co všechno je špatně, kdo a co za to může, a co může být ještě hůř.

To, co by nás mělo zajímat na prvním místě, není problém, ale jeho konstruktivní řešení. Proto ta nejzákladnější otázka, kterou bychom si měli položit v případě, že chceme svůj problém skutečně řešit (nikoliv posilovat), zní:

Co chci místo toho, co nechci?

Dále následují otázky na co nejdetailnější konkretizaci toho, jak to, co chci, má vypadat:

Jak konkrétně to, co chci, má vypadat? Jak to poznám? Co je v dané věci to podstatné? Co je mým dlouhodobým a krátkodobým záměrem? Čeho nejdříve a čeho nejmenšího si všimnu, když se má situace začne zlepšovat/řešit? Jak to poznají ostatní? Atd.

2. Pro optimální fungování svého mozku zařaďte do života pohyb

Náš mozek se vždy vyvíjel a prospíval při pohybu těla. Pravěcí lidé ušli průměrně až kolem 20 km denně. Jinými slovy řečeno, pro celodenní sezení u PC nejsme evolučně uzpůsobeni. Je tomu právě naopak. Náš mozek v situaci, kdy nemá dostatek pohybu, degeneruje.

Známý popularizátor neurovědy John Medina ve své knize Pravidla mozku (BizBooks, 2012, Brno) mimo jiné uvádí, že pravidelné cvičení aerobiku už jen dvakrát týdně snižuje riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou o 60 %, zvyšuje schopnost zmobilizovat IQ a schopnost najít kreativní řešení.

Fyzickou aktivitou dochází vždy ke stimulaci proteinů, které podporují vzájemné propojení neuronů, současně se zvyšuje zásobení mozku glukózou (energie) a kyslíkem, který odbourává toxické elektrony. Fyzickým pohybem dále dochází mimo jiné i k uvolňování endorfinů, které jsou odpovědné za dobrou náladu. To vše v kontextu působí jako výrazný prvek pro harmonii celého organismu.

3. Choďte do přírody

V hlavách máme ten stejný mozek, jako byl mozek pračlověka. Pračlověk prožil většinu svého života venku v přírodě. Kolem něho byly stromy. Dýchal čerstvý vzduch. Viděl tekoucí vodu. Vnímal v přímé zkušenosti cyklus zrození, růstu, smrti a proměny.

Jsme součástí přírody a ke své vnitřní pohodě přírodu potřebujeme. Je to součást naší evoluční podstaty. Proto choďte ven a s pokorou vše vnímejte s vědomím, že jsme součástí většího celku.

Celodenní sezení u PC a chytrého telefonu vnitřní klid a pohodu nepřináší.

4. Pokud z důvodu chronického stresu nemůžete spát, nepanikařte

K buzení a kumulaci úzkostných myšlenek z důvodu chronického stresu dochází nejčastěji mezi 3 až 5 hodinou ranní, kdy narůstá hladina kortizolu v těle a spánek člověka, který šel spát v běžný čas do půlnoci, se překlápí do své živější fáze. Někteří lidé mají problém v tomto případě z důvodu svíravých obav i s usínáním.

Při dlouhodobém chronickém stresu je myšlení v tuto chvíli velice zkreslené (temné). Naši předkové pro tento stav měli přísloví: „Ráno moudřejší večera.

Člověk, který nemůže usnout, často sám sebe dostává do spirály ještě většího stresu obavami a výčitkami, že nespí dostatečně. Tato spirála může být u úzkostných jedinců posilována neustálým sledováním a vyhodnocováním údajů naměřených chytrými hodinkami atd.

Pro řešení tohoto problému je klíčová prevence (což je fakticky souhrn pravidel uváděných v tomto článku).

Pro řešení akutní situace je možno využít metodu vědomého STOP tzv. přerámováním situace:

Vím, že s ranním světlem, uvidím situaci jinak. Nyní mám vzácný čas ticha a klidu pro sebe. Je to prostor, který jsem pro sebe získal/a k tomu, abych mohl/a testovat věci, na které jsem dosud neměl/a čas.”

Možností, co dělat dál, je mnoho. Například:

  • vědomé pozorování dechu a koncentrace na něj,
  • v případě rušivých myšlenek použít vizualizaci, kdy každá taková myšlenka je nafukovací balónek naplněný heliem, který odlétá vzhůru,
  • saturovat své vnitřní dítě vizualizací představy bezpečí a klidu spánku v objetí se svým moudrým, milujícím a bezpodmínečně podporujícím vnitřním JÁ (nejefektivnější je tato vizualizace v podobě polohy v klubíčku),
  • vytvářet či přehrávat romantický či dobrodružný stále stejný příběh na pokračování v hlavě (koncentrace na známý příběh s detaily, které s člověkem rezonují, zde funguje jako kotva klidu a bezpečí),
  • ritualizovat usínání vždy jednotnou formou (modlitba, příběh, vizualizace oblíbeného stále stejného místa atd.).

5. Zařaďte do svého života meditaci

Podle výzkumu Sary Lazarové vede zklidnění toku vlastních myšlenek ve frekvenci půl hodina denně ke zvýšení množství šedé kůry mozkové hned v několika oblastech mozku a to včetně oblasti sluchové a smyslové. Dále dochází i výraznému zlepšení paměti a schopnosti rozhodování.

Odpočinutá a klidná mysl generuje zcela zákonitě kreativní proud myšlenek.

Mysl stresovaná a unavená podporuje tok myšlenek černých úzkostných a plných obav z podstaty evolucí zakořeněné stresové reakce. Mechanismus stresu má člověku zachránit život v případě akutního nebezpečí tím, že krátkodobě vybičuje jeho tělo k útěku či boji. Pračlověk utíkající před šavlozubým tygrem v tento moment nepotřeboval, aby jeho mysl vytvářela kreativní proud úvah na téma, jakou elegancí je řízen běh tygra, jak lze tento tygří tanec vyjádřit umělecky atd. V tento moment potřeboval pračlověk od své mysli jasný signál a pokyn: „Hrozné zuby, sežere Tě, Tvůj život je v ohrožení, pozor, uteč.

A jak už bylo řečeno výše, naše mysl je stejná, jako byla mysl pračlověka a stejný je i mechanismus naší stresové reakce, i když už nestojíme tváří tvář tygrům.

Způsobů, jak meditovat je velké množství. Začátečníci mohou například pozorovat svůj dech, vědomě uvolňovat své tělo a tím i mysl pomocí řízené svalové relaxace, nechávat své myšlenky, které objeví rozplynout v imaginaci mlhy atd.

6. Vstaňte o půl hodiny dříve

Náš život podléhá sérii mnoha automatických zvyků od rána až do usnutí. Pokud své ráno začneme úlekem při zazvonění budíku na poslední chvíli, ujišťováním sebe samých, jak moc se nám nechce vstávat a neochotným sprintem nekoncentrovaně vykonávaných rutinních činností směřujících k zápasu s každodenními povinnostmi, ocitáme se již od rána ve zvýšené hladině stresu. Často pak toto špatné ráno odvíjí spirálu špatné nálady a následujících nikoliv pozitivních událostí.

Pokud vstaneme vědomě o půl hodiny dříve, než musíme, probouzíme svůj organismus pomalu a plynule a máme prostor i pro jednoduchý krásný den otevírající „rituál“, který je korunován naší pozitivní náladou a úsměvem. Tento „ranní rituál“ může mít například tuto podobu: pozdravení sebe sama s vnitřním úsměvem, 7 minut fyzického protažení, krátká osvěžující sprcha a formulace tří krátkých vět na téma vděčnosti za to, co je v našem životě příjemné.

V tomto případě potom platí, že krásné (tzn. vědomě otevřené a na krásu a pozitivní pocity zaměřené) ráno, významně zvyšuje pravděpodobnost, že prožijeme krásný celý den.

7. Dýchejte do břicha

Naučte se pro náš organismus správné technice dechu (např. pomocí videí na YouTube). Dech, který dodává do našeho těla dostatek kyslíku a uvolňuje vnitřní napětí, je spíše hluboký, směřující nejdříve do celé plochy břicha, hrudníku a následně i pod klíčky. U správně prováděného dechu se nám nezvedají ramena, a dochází k plnému prokrvení všech našich orgánů.

Pro správnost dechu potřebujeme pevný (posílený) střed těla.

8. Cíleně a vědomě se odstřihujte od sociálních sítí a mediálního zpravodajství

Pokud dokážeme připustit možnost, že naše mysl podléhá mnoha evolučním automatismům a zkratkám, je pro nás snazší představit si, jak moc jsme klamáni a manipulováni (netvrdím zde, že vždy vědomě) v obrazu reality, který nám vyplývá z informací získaných skrze sociální sítě a současná média.

Zjednodušeně řečeno by se dalo říct, že to, co nám předkládají sociální sítě a média, je důmyslně vedeno, designováno a předkládáno se základním cílem strhnout a udržet naši pozornost. Tohoto účinku je dosahováno prostřednictvím vyburcování našich emocí (přičemž nejúčinnější z hlediska sledovaného cíle je emoce strachu).

Náš organismus evolučně nastaven tak, že předkládanou událost/informaci neumí v okamžiku emočního zásahu, vyhodnotit a zařadit jako něco, co našemu organismu nepatří, protože se to tímto vybuzením naší součástí již stalo (podpořilo to náš pocit strachu, vyvolalo to náš stres). Jelikož vrstvené silné emoce dále zvyšují pravděpodobnost našeho zájmu o médii a sociálními sítěmi předkládaná témata, jsou tato dále z jejich strany živena. Vlivem obrovské nasměrované pozornosti a vkládané energie mnohých se tato našimi negativními emocemi živená témata mohou následně stát žitou realitou (mechanismus sebenaplňujícího proroctví).

Negativní vliv sociálních sítí na kvalitu prožívání života (zvýšení stresu, úzkostí, depresí sebevražd) byl mnohokrát deklarován vědeckými výzkumy.

V dnešním na technologiích postaveném světě je v rámci běžného života nereálné fungovat zcela mimo vliv sociálních sítí a internetu jako takového, našim cílem z hlediska vnitřní harmonie by však měl být vědomý přístup v jejich používání.

9. Přitáhněte si do života to, co chcete

Jak už bylo řečeno výše, základní kámen pro vzorec myšlení problém řešící (nikoliv problém dále fixující) je znalost toho, jak má vypadat to, co chceme (místo toho, co nechceme). Naše vědomá i nevědomá mysl tímto směrem zaměřuje (selektuje) naši pozornost a tím dochází k vytváření naší osobní reality.

Platí, že dobře určený záměr je odrazem nás samotných. Vyvíjí se a roste společně s námi. Není to konstanta.

Záměr (cíl) rovná se to, čeho chceme dosáhnout na vědomé (poznatelné) úrovni.

Stanovením záměru a jeho následnou realizací přijímáme odpovědnost za svou životní realitu, opouštíme obětní postoj a zlepšujeme svůj pocit ze sebe samých. Nasměrováním energie (myšlenek, emocí a akce) konkrétním směrem zlepšujeme svoji koncentraci a významně zvyšujeme naši pravděpodobnost, že uspějeme.

Díky dobře poznanému záměru přestáváme pochybovat a trápit se v kolečku zacyklenosti v blocích a nedostatcích a jdeme do akce naplno s prožitkem a často i radostí. Zvyšujeme tím své zkušenosti, vnitřní motivaci, sebevědomí a sebehodnotu.

Pozorováno z venku to vypadá, jako bychom si do života kouzlem přitahovali realizaci svých přání.

10. Mluvte s lidmi tak, aby šlo skutečně o rozhovor

V současné době je čím dál tím častější, že je místo plynoucího navzájem obohacujícího rozhovoru slyšet jen obhajoba vlastního názoru, podávaná mnohdy velmi agresivním, hloupým a informačně prázdným způsobem.

I díky tomuto jevu dochází k velké polarizaci společnosti (i když osobně se domnívám se, že mnohdy uměle vytvářené a přiživované).

Buďte vy ti, kdo tento nový komunikační a společenský trend změní.

Základní pravidla navzájem obohacující komunikace jsou:

  • Ptám se na společný cíl a na tomto bodě stavím celou stavbu rozhovoru.
  • Pokud má někdo jiný názor než já, dám mu najevo svůj respekt a vyzvu ho, ať mi o tom poví víc.
  • Pokud chci sdělit, že s něčím nesouhlasím, řeknu to v klidu a bez osobního útočení např. takto: „Podle mě…“, „Zdá se mi, že…“, „Můj názor je postaven na…“, „Toto…ve mně vyvolalo pocit, že…
  • Vybublávající konflikt nenechám vygradovat do bodu, kdy se překlopí do pudové roviny (v tento moment nedokáže diskutovat o podstatě věci ani jeden ze zúčastněných a konflikt se stává střetnutím dvou „z dětství zakořeněných vzorců na podporu vlastní sebehodnoty“). Ještě dávno před tímto překlopením konstatuji, že pozoruji na druhé straně určitou rozmrzelost, zeptám se, jestli to vnímám správně a pokud to nejde vykomunikovat dál, rozhovor v tomto bodě přeruším. Přerušením opadnou emoce a rozhovor může následně pokračovat bez rizika překlopení do nepříjemných osobních útoků.
  • Vymezování se v diskuzích na sociálních sítích je naprostá ztráta drahocenného životního času.

Už naši předkové věděli, že mlčeti zlato, mluviti stříbro.

A k tomu dodávám tajemství. Veliké tajemství, které kdo pochopí, tak má klíč k srdcím druhých a ke změně přesahující hranice svého vlivu na situaci.

Ti, kdo nejvíce křičí, mlátí prázdnými argumenty hlava nehlava, utlačují slovy druhé atd., bojují o vlastní přijetí svého vnitřního dítěte, o respekt a o uznání.

11. Vědomě pečujte o své vztahy

Žijeme v podivném mixu pokřiveného JÁJINKOVSKÉHO individualismu zabaleného v kolektivistických kulisách té jediné správné korektní reality, v níž každý chce všechno hned a má pocit nároku to po druhém ve jménu těch správných ideí požadovat. Pokud možno ve velkém, dokonalém a s minimální osobní investicí.

Pokud nás neuspokojují mezilidské vztahy, nehodláme do jejich kvality většinou nic investovat.

Na jednu stranu chceme všechno a na druhou stranu mezilidské vztahy boříme při sebemenším náznaku problémů. Očekáváme (a nárokujeme si), že se změní ti druzí tak, aby nám to vyhovovalo. A neustále opakujeme dokola stejné neproduktivní vzorce chování.

Jenže klíč ke spokojeným vztahům držíme ve svých rukách jenom my sami.

Spočívá v úctě, respektu a vědomém žití těchto jednoduchých pravidel:

  • To, co nechceme, aby nám dělali jiní, nedělejme my jim.
  • Každý člověk myslí svým unikátním způsobem. Nikdo neumí číst myšlenky jiného. Pokud něco chceme, tak si o to řekněme. I když si o něco řekneme, nemusíme to od druhých dostat. Jsme plně odpovědní za způsob, jak se s tím vyrovnáme a co uděláme.
  • Čím více toho dáme, tím víc toho dostaneme. Jestli chceme, aby k nám byli lidé otevření, milí a laskaví, buďme otevření, milí a laskaví i my k nim.
  • Na vztazích je třeba cíleně pracovat. Spokojené mezilidské vztahy nejsou automatismus, věc nároku ani náhodného štěstí. Za všechno v našem životě platíme nějakou cenu. Tuto cenu je třeba znát a být si jí za všech okolností vědomi.

12. Dovolte si autenticitu a hloubku

Schopnost přijmout a integrovat vše, co život přináší a rozlišit, co můžeme a nemůžeme ovlivnit, je zásadní pro náš vnitřní klid.

Nečekané životní události, zvraty, vzlety i pády způsobují, že v nás často chaoticky bouří různé pocity. Je velmi důležité tyto emoce prožít a připustit si je (vyplakat se, přijmout smutek, radost…).

Bolest a úzkost nám vždy ukazuje naše hranice a vnitřní zranitelnost. Radost nás učí vletu.

V dlouhodobém kontextu neprožíváme jen bolest nebo radost. Obvykle prožíváme obojí. I když nás zahltí negativní události, většinou až s odstupem času zjistíme, že vedly i k dobrým důsledkům.

Útěky od sebe samých nás jednoho dne vždy doženou. Zahlcování se přemírou prázdných podnětů, bezbřehou nepodstatností a povrchností, se nám vždy (většinou tváří v tvář nevyhnutelnosti konce v nejrůznějších možných podobách této zkušenosti) jednoho dne omrzí a otázky: „Kdo jsem? Co je pro mě skutečně důležité?“, nabydou palčivé neodkladné a někdy i velmi bolestivé naléhavosti. Dovolme si tuto hloubku, protože ona nás vede k podstatě.

Dovolme si také humor a zvykněme si vnímat v každém dni maličkosti, za které můžeme být vděčni.

Základ podstaty vděčnosti, je možné nalézt v každém okamžiku života:

Děkuji za život.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: 10 tipů, jak lépe zvládnout úzkost a strach

Chcete se dozvědět více?

Chcete se naučit, jak změnit svůj přístup k řešení problémů? Chcete trvale zlepšit svou komunikaci a naučit se chápat svět druhých lidí? Chcete se naučit pomáhat ostatním měnit jejich životy prostřednictvím mimořádně silných technik prověřených praxí? Přihlaste se do výcviku Kouč rozvoje osobnosti.

Pokud vás zajímá proniknutí do těchto témat ještě hlouběji, zvolte si výcvik NLP kouč.

Těším se na vás!

Použité zdroje

Při zpracování článku jsem vycházela z těchto zdrojů:

Upozornění na nové články do e-mailu

Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články na webech MarketaHamrlova.cz a Akor.cz a nové termíny kurzů po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu. Jak chráníme vaše údaje »

Chci vědět ještě víc »

© Markéta Hamrlová | ochrana osobních údajů | cookies

Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby