POZOR: Na koučovacím výcviku AKOR® s akreditací MŠMT s termínem konání od března 2025 zbývají poslední 3 místa. Přihlaste se zde > Objevte naši novou limitovanou kolekci koučovacích a sebepoznávacích nástrojů SOULAD (koučovací karty, kniha koučovacích otázek, audiokniha, video lekce…).

FacebookLinkedIn Instagram

Jak zvládnout vnitřní úzkost a nejistotu v době pandemie koronaviru + VIDEO

Jaká strategie pomáhá zmírnit stres z aktuální celosvětové pandemie koronaviru? Proč právě tato strategie funguje? Jak mluvit s dětmi o tom, co se děje? A jak mluvit s člověkem, který cítí obrovskou úzkost? Na tyto a další otázky vám v tomto článku odpovím.

V článku najdete:

Míru stresu lze přirovnat ke stresu z války

Stres, který aktuálně zažíváme v důsledku celoplanetární pandemie koronaviru, představuje pro většinu současníků tzv. západního světa s ničím nesrovnatelnou zkušenost, která přesahuje rámec jakékoliv dosud prožívané zkušenosti každodenního bytí.

Na psychice každého člověka se podepisuje:

Podle odborníků (viz konkrétní odkazy na zdroje pod článkem) lze současnou míru stresu ve společnosti přirovnat částečně pouze ke stresu podobnému z války.

Vlivem stresu se zhoršuje subjektivní i objektivní situace

Důsledkem vleklého působení stresu je další zhoršování subjektivní situace jednotlivce, a to v podobě:

Ale i zhoršování objektivní situace ve společnosti v podobě:

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Strašák jménem stres: Osvojte si autohypnózu a naučte se uklidnit

Jak se z vývoje událostí nezbláznit

Strategii, jak se z daného vývoje událostí „nezbláznit“, lze ve zkratce shrnout do těchto jednoduchých bodů:

  1. Zavedení režimu postaveného na pravidelně se opakující denní rutině.
  2. Odpovědné chování.
  3. Aktivita. 
  4. Sounáležitost s druhými a jejich podpora.
  5. Soustředění se na krátkodobé cíle.
  6. Cílené zklidňování se a péče o sebe.
  7. Nepodléhání mentálním zkratkám v podobě obviňování a předsudků.
  8. Přijetí vnitřního postoje „budu v pohodě“ a podpora osobního pozitivního myšlení.

Níže si jednotlivé body více rozvedeme a vysvětlím vám, proč tyto strategie fungují. 

Zavedení režimu postaveného na pravidelně se opakující denní rutině

To nejhorší, co můžeme pro svoji psychiku v současné chvíli udělat, je zavést mentální anarchii. To znamená:

Kosmonauti a vojáci z válečných zón vědí, že to, co pomáhá snášet pocit ohrožení a izolace nejlépe, je řád postavený na jasně daných a pravidelně se opakujících bodech (budíček, koupelna, aktivita, oběd atd.). 

V harmonogramu pro sebe (a své děti) neopomeňte pravidelně střídat časové úseky pro práci a odpočinek. Vstávejte a choďte spát v pravidelnou dobu. A dopřejte si pravidelně rovněž čas na to, co vám může tzv. dobít baterky. Cvičte. Pokud nemůžete ven, hýbejte se doma.

Odpovědné chování

Naše mysl podléhá mnoha zavádějícím zkratkám, které ovlivňují naše chování. Jednou z nich je tzv. tíhnutí k zachování normálního stavu. Podle něj platí, že situace, které jsme dříve ve svém životě nezažili, máme tendence bagatelizovat a nebrat je na vědomí.

V rámci celospolečenského nastavení se tedy v podobných situacích jako je koronavirová pandemie poměrně dlouho zdá, že se vlastně nic neděje. Protože lidé odmítají brát její vážnost na zřetel. Obcházejí deklarovaná doporučení, přičemž změna v jejich chování nastává až s posunem hranice „vnímání nebezpečí“.

Druhou takovou zkratkou je princip tzv. vidiny nedostatku vyvolávající poptávku, který způsobuje, že při pocitu vnímaného ohrožení začne člověk ze své přirozené podstaty hromadit to, čeho se domnívá, že bude mít nedostatek.

Třetím klíčovým principem hrajícím roli v současném nastavení společnosti je fakt, že mysl žádného jednotlivce není schopna obsáhnout v současném světě relevantní informace v jejich plné šíři. A pohled každého z nás na situaci tak osvětluje pouze malý úzký pruh reality.

Představa, že na základě selektivního zaměření pozornosti vyfiltrovaného pruhu informací získaných ze sociálních síti a stejně vyselektovaných médií postihneme problematiku pandemické krize zaručeně správně a komplexně, je minimálně naivní.

Aktivita

Náš mozek je evolučně nastaven na neustálou aktivitu. Nečinnost ve smyslu stagnace (zahnívající bažina) nás paralyzuje a časem uvádí do spirály úzkostí a dalších psychických diskomfortů.

Náš mozek přímo volá po tom, abychom si jasně stanovili program. A abychom byli aktivní, kreativní a dodržovali v těchto chvílích jasně daný řád. Naši psychickou pohodu dokáží velice podpořit aktivity plně zaměstnávající naše ruce (vaření, šití, montování něčeho….) a především naše plná koncentrace na to, co v danou chvíli právě děláme.

Sounáležitost s druhými a jejich podpora

Lidstvo přežilo díky tomu, že jsme vždy fungovali v tlupách. Členové tlupy si pomáhali a vzájemně se podporovali. Jsme evolučně naučeni na pospolitost a na sdílení v rámci naší tlupy. Pro naši psychiku je proto posilující pomoct jinému, když je v nouzi a my mu pomoct můžeme. 

Zcela v souladu s nastavením naší mysli zvedla současná situace mezi lidmi na začátku obrovskou vlnu solidarity (dílny pro šití chybějících roušek, svépomocné organizování pomoci osamělým seniorům, koláče lékařům do nemocnic atd.). Pomoc druhým posiluje smysluplnost našeho bytí a snižuje míru našeho vnitřního stresu. Bohužel s postupujícím časem se tato solidarita ztrácí a přeměňuje na další  fázi vyrovnávání se s kolektivně sdíleným stresem, kterou je BOJ.

Soustředění se na krátkodobé cíle

Vědomí, že známe směr, kterým jdeme, nás udržuje v tempu a tím i v kondici. A pomáhá nám udržovat mód vnitřní pohody. Největší smysl mají v tomto kontextu za současné situace krátkodobé jasně určené plány a naše schopnost je flexibilně upravovat.

Cílené zklidňování se a péče o sebe

Uvědomme si, že za současného stavu je naprosto normální cítit zmatek, obavy, dezorientaci. Nikdo z nás neví, jak se skutečně bude situace dále vyvíjet. Netušíme, jak silné budou její ekonomické dopady, ani jak rychle se podaří vše zvládnout.

Neustálé křečovité přemítání o tom, co nejhroznějšího by mohlo potencionálně nastat, nás fakticky nikam neposouvá. Stejně jako vytváření tisícerých variant spirál teorií odhadů, jak se věci mohou dít.

Cílená péče o náš vnitřní klid je (mimo jiné benefity) i jedním ze základních kamenů pro posílení naší imunity. Klíčovou roli zde hraje především:

Nepodléhání mentálním zkratkám v podobě obviňování a předsudků

Přirozeným důsledkem potlačovaných negativních emocí je:

Během zátěžové situace vyplouvají na povrch nejrůznější předsudky a krátkozraké soudy. Prosím nepodléhejme tolik těmto tendencím. Kritická mysl, volba postoje, solidarita a aktivní přístup jsou schopny k rychlejšímu řešení reálně přispět. Na rozdíl od zkratkovitého lynčování, falešné pseudosolidarity a planého filozofování o nesmrtelnosti brouka na sociálních sítích.

Přijetí vnitřního postoje „budu v pohodě“ a pozitivního myšlení

Základní strategie naší mysli pro krátkodobé zvládání krizových situací je vytěsnit nebezpečí. Tato strategie v aktuální situaci globální pandemie znamená přijetí postoje „my to zvládneme“, „budeme v pohodě“ a koncentrovat se na to podstatné.

Pozitivní myšlení nerovná se natírání reality na růžovo a vytváření falešné vnitřně nekorespondující reality.  Ale spíše přijetí svých pocitů v plné šíři a vědomé posilování soustředění se na pozitivní aspekty života a jeho směr.

7 tipů, jak o této situaci mluvit s dětmi

Strategii jak mluvit s dětmi o tom, co se nyní děje, lze ve zkratce shrnout do těchto 7 jednoduchých bodů:

  1. Nic nemaskujte a nezastírejte. Děti velmi dobře cítí vaši nervozitu, zlost i strach. To, co je nepojmenované, má horší dopad na jejich psychiku než fakt, že je do situace zasvětíte. 
  2. Popište jim své pocity, které nyní cítíte a vyjádřete pozitivní očekávání do budoucna.
  3. Mluvte s nimi adekvátně jejich věku. Zodpovězte všechny jejich dotazy. Vše jim vysvětlete. Nelžete. Neříkejte jim například to, že se za měsíc vrátí do školy, protože toto dosud nikdo neví jistě.
  4. Nepodporujte děti v představě, že toto jsou prázdniny. Protože toto prázdniny nejsou. 
  5. Starším dětem formou dialogu osvětlete, jaký důsledek může mít jejich případná nezodpovědnost. 
  6. Nastavte jim denní režim a řád. Jednou z efektivních možností je zavést jim podobný harmonogram střídání práce a odpočinku jako ve škole. Nepodporujte je v celodenním pasivním sledování YouTube, sociálních sítí a hraní her. Zapojte je do domácích prací a pomoci druhým. 
  7. Buďte skutečně s nimi.

Jak mluvit s člověkem, který z aktuální situace cítí velké obavy a úzkost

Uvědomte si, že úzkostné sevření je zcela normální reakcí člověka na ohrožení, které vnímá. 

Pokud obavy trvají dlouho a jsou velmi intenzivní, vede to k tělesnému i psychickému vyčerpání. A ke zhoršování doprovodných fyzických projevů jako je například:

Na emoční rovině se jedná o nepřetržitý strach, doprovázený velkým napětím a neklidem. Pokud tento stav dosáhne obrovské intenzity, přechází v paniku, která člověka paralyzuje.  

Je velmi pravděpodobné, že ve vašem okolí nyní někdo nadměrnou úzkostí ze současné situace trpí.  Možná se v tomto stavu nachází váš kamarád, sousedka nebo váš rodinný příslušník. Možná se takto trápí člověk, který je vám blízký. Prosím nenechávejte je v tom a poskytněte jim svůj čas (pokud můžete). Možná, že někdy ve svém životě budete tuto pomoc potřebovat i vy.

6 jednoduchých pravidel jak mluvit s člověkem nacházejícím se v úzkosti

1. Nezlehčujte jeho pocity

Zapomeňte na to, že máte představu, jak se tento člověk cítí. Nemáte!!! Nezlehčujte jeho pocity. Přestaňte mu opakovat zdánlivě povzbuzující věty typu: „Neboj se.“, „Nemysli na to.“, „To je v pohodě.“ „Vzmuž se.“ „Nic se neděje.“ Věřte, že jeho obavy tímto nikterak nezmenšíte.

2. Naslouchejte

Raději mu skutečně a aktivně naslouchejte. Člověk lapený v úzkosti má hlavu přeplněnou k prasknutí nadměrným zamotaným přemýšlením, ve kterém se nevyzná. Pokud se ho začnete citlivě ptát a budete mu trpělivě naslouchat, můžete mu efektivně pomoci jeho myšlenky zorganizovat. Dostat je pod kontrolu a získat tak možnost cítit se klidněji.

3. Pokládejte otevřené otázky

Nechte ho popsat jeho pocity a myšlenky, jen tak nad nimi může získat kontrolu a utřídí si je. Následně používejte otázky typu: „Co nejmenšího by Ti teď mohlo dodat trochu klidu a pohody?“ „Jak to bude vypadat, když budeš klidnější? Podle čeho to u sebe poznáš?“

Tímto mu pomůžete docílit snížení jeho stresu a posílíte jeho schopnost získat nad situací kontrolu. 

4. Buďte empatičtí

A projevte o něj svůj skutečný zájem a účast. Dopřejte mu zažít pocit, že není na světě sám. 

5. Buďte trpěliví

A tolerujte jeho zkratky v myšlení a logice (jsou způsobeny obrovským stresem). Silná úzkost může tohoto člověka zavést k přehnaným, unáhleným a často velmi negativistickým závěrům. Neklepejte si na čelo. Nestahujte se. Neodcházejte. A neurážejte se. Nijak byste tím takovému člověku nepomohli.

Pokud chcete člověku pod vlivem úzkosti skutečně pomoci, trpělivě si s ním o všem promluvte. A dejte mu tím šanci se v dané situaci zorientovat, snížit napětí a získat potřebný nadhled.

6. Komunikujte otevřeně

S člověkem zajatým v úzkosti ze současné situace komunikujte otevřeně. Získejte si více informací o úzkostných stavech. Čím více budete o tématu vědět, tím kvalitnější pomoc a faktickou podporu budete moci lidem ve svém okolí poskytnout.

Zjistěte si čísla na vhodné linky důvěry a odborníky:

Nebude-li vaše intervence stačit, nebo bude-li se stav člověka stiženého úzkostí zhoršovat, doporučte mu kontaktovat odbornou pomoc, případně ho tam i doprovoďte.

VIDEO: Jak pomoct lidem s úzkostí v době koronavirové pandemie?

Zajímejte se o své okolí

Domnívám se, že skutečný zájem a dobře zvolené slovo darované člověku v reálném světě, pomůžou v této době mnohem víc než vaše komentáře, linčování, plané filosofování o ničem a emotikonová srdíčka stříkající na všechny strany na FB a jiných sítích.

Prosím nezavírejte nyní oči před reálným světem. 

Upozornění: V případě, že se potýkáte s vážnými emocionálními, psychologickými, zdravotními nebo duševními problémy, doporučuji obrátit se na kvalifikovaného odborníka. Tento text vznikl jako nástroj pro podporu osobního a profesionálního rozvoje a nenahrazuje odborné psychologické poradenství nebo lékařskou péči.

Použité zdroje:

Sdílejte na sociálních sítích

FacebookXLinkedInWhatsApp

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.

Tipy a rady do e-mailu

Upozorníme vás na nové články

Odesláním souhlasíte se zasíláním obchodních sdělení. Zjistěte více >

© Markéta Hamrlová | ochrana osobních údajů | cookies

Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby

Už odcházíte?

Dostávejte upozornění na nové články do e-mailu

Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články a termíny kurzů po dobu maximálně 5 let.

Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu.

Zjistěte více »

MENU