5 zajímavých faktů o lidském mozku a chování

Lidský mozek představuje tu nejsložitější skládačku, kterou můžete v přírodě nalézt. Jde o nejkomplikovanější systém pro přenos dat na naší planetě. Tento článek vám odhalí 5 zajímavostí týkajících se lidského mozku, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Objevte 10 konkrétních rozdílů mezi mozkem muže a ženy, zjistěte co se skrývá pod pojmem plasticita mozku a přečtěte si, zda si brát urážku o „ptačím mozku“ k srdci.

1. Opravdu je tak malý?

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak je náš mozek veliký?

Začněte tedy tím, že si sepnete ruce, oddálíte je od obličeje v dostatečné vzdálenosti, abyste je dobře viděli. Nyní máte před sebou asi nejjednodušší možný model vašeho mozku v jeho reálné velikosti. Náš mozek váží kolem 2 kg a spotřebovává 20 % veškeré naší energie. Jeho podoba se v reálu nejvíce přibližuje nasáklé mořské houbě plovoucí v ne zcela čisté tekutině.

Pokud vás jako první nyní napadla myšlenka zklamání nad tím, o jak malou věc se jedná, reagujete jako většina účastníků a účastnic mých školení potom, co se s touto informací seznámí. Jako útěcha vám může sloužit poznatek, že stejně malý (tzn. pouze průměrně velký) mozek nosil ve své hlavě i Albert Einstein.

2. V našem mozku ukrýváme dálnici na měsíc

V našem mozku se nachází kolem 100 miliard vzájemně propojených nervových buněk, přičemž každá buňka vytváří až 20 000 spojení. Vzniklá hustá síť se během celého našeho života proměňuje. Některá spojení zanikají, jiná vznikají a prohlubují se.

Celková délka těchto spojení je cca 5 milionů kilometrů. Kdybychom je srovnali vedle sebe, dosáhla by dvanáctkrát na Měsíc a zpátky.

3. Mozek mužů a žen se od sebe liší

Znáte biblickou legendu o stvoření Adama a Evy? Podle ní stvořil Bůh nejdříve muže Adama a z něj potom stvořil ženu Evu, což v přeneseném slova smyslu potvrzuje i současná evoluční biologie.

Pánové, je mi líto, že vás teď zklamu, ale ženský mozek představuje opravdu vývojově mladší model v řadě… Dlužno však dodat, že zatím neznáme praktický dopad této skutečnosti a rozhodně na základě tohoto faktu nelze posuzovat, čí mozek je lepší či horší.

Mozek žen a mužů vykazuje odlišnosti ve své struktuře a biochemii.

Hlavní rozdíl najdeme v chromozomální výbavě, která je u žen pestřejší. Chromozom X tvořící podstatu kognitivních (rozpoznávacích) funkcí obsahující vysoké procento genů účastných na vývoji mozku se u žen vyskytuje dvakrát, zatímco u mužů jen jednou. Muži mají mimo chromozom X ještě chromozom Y.

Chromozom Y (který ženy nemají), obsahuje méně než 100 genů, chromozom X (který mají ženy dvakrát) obsahuje více než 1 500 genů.

10 konkrétních rozdílů mezi mozkem mužů a žen

V praktickém dopadu patří k hlavním rozdílům mezi mozkem mužů a žen (a tím i jejich chováním) především tyto prvky:

1. Muži mají větší amygdalu a rychleji produkují serotonin. Na akutní stres reagují muži tak, že aktivují svou pravou amygdalu a následně si pamatují podstatu problému. Ženy v reakci na akutní stres aktivují levou amygdalu a následně si pamatují emocionální podrobnosti dané situace.
2. Podle EEG utichá u mužů při odpočinku 70 % mozkových center, avšak u žen je při odpočinku 90 % mozkových center stále v aktivní pohotovosti. Ženy tak lze probudit mnohem snadněji, mají mělčí spánek a pro svou optimální pohodu potřebují až o hodinu spánku více než muži.
3. Muži mají horší periferní vidění, avšak disponují mnohem lepším odhadem vzdálenosti.
4. Mužský mozek pracuje vlnovitě (vysoký výkon střídá hluboký odpočinek), muži tak lépe a snadněji obnovují síly.
5. Ženy neustále přijímají informace a jsou schopny kontinuálně poslouchat různé zvuky a hovořit.
6. Ženy mají širší barevné spektrum.
7. Muži lépe zachytí zvuky spojené s pohybem.
8. Muži při stresu většinou přirozeně odmítají doteky. U žen naopak snižují doteky druhého člověka stres, napětí a úzkost.
9. Ženy mají lepší čich a citlivější chuťové pohárky.
10. Ženy dokážou lépe odhalit dynamiku skupiny (kdo ke komu patří, kdo se nesnáší…). Ženy čtou lépe řeč těla, výraz tváře a mylně předpokládají, že muži dokáží lehce rozluštit jejich podvědomé signály a náznaky.

Pozor na rozlišování mezi rozdíly biologickými a rozdíly genderovými.

GENDER = sociální konstrukt, tzn. společností vytvořený soubor očekávání a norem, které jsou jiné pro muže a pro ženy.

4. Změna a posun jsou naší přirozeností

Na Zemi nenajdete dva stejné mozky. Každý mozek ukládá informace jiným způsobem. Každá oblast mozku se u různých lidí vyvíjí jinak. Například mozkové centrum hry na bubny bude vypadat jinak u špičkového hráče na bubny než u člověka, který na bubny nikdy nehrál.

Nervová propojení mezi mozkovými buňkami se vytváří podle toho, co kdo v životě dělá.

Zjednodušeně řečeno by se tak dalo říci, že ke svému optimálnímu fungování potřebujeme, co nejvíc věci s intenzitou DĚLAT a oblast svých zájmů a zaměření neustále ROZŠIŘOVAT.

Mozek pomocí cvičení sílí a roste

Stimulovaný mozek roste ve všech myslitelných ohledech. Vzdělání zvyšuje počet spojů mezi neurony. Nestimulované části mozku naopak zanikají. Tvar a velikost našich mozkových map se v závislosti na tom, co v průběhu života děláme a neustále proměňuje.

S trochou nadsázky si můžeme představit svůj mozek jako sval, který pomocí cvičení sílí a roste. V současné době je vědecky popsáno, že radikálního zlepšení v oblasti učení, myšlení, vnímání a pamatování (kognitivní dovednosti) je možné dosáhnout i u velmi starých osob.

Náš mozek dokáže odpovědět dokonce na své poškození tím, že si jednotlivé neurony vytvoří nové výběžky v rámci svých malých ohraničených sektorů a dokáže se dále reorganizovat dokonce i napříč přes jiné (rozsáhlé) sektory.

Klíčem k vývoji mozku je dodávat mu ty správné podněty, ve správném pořadí a načasování, aby došlo k nastartování plastické změny.

Plasticita mozku byla prokázána

Prokázání plasticity mozku, tedy myšlenky, že náš mozek dokáže během celého života změnit svou vlastní strukturu a funkci prostřednictvím aktivity, lze považovat za jeden z nejvýznamnějších vědeckých objevů v historii lidstva.

Techniky založené na využití plasticity mozku mají obrovský potenciál (dosud plně nevyužívaný). Vědecky doložené jsou dnes případy lidí od narození hluchých a slepých, kteří díky technikám založeným na plasticitě mozku a nervové soustavy poprvé „uslyšeli“ a „uviděli“, či lidí po mrtvici s „nezvratným poškozením mozku“, kteří následkem cílené aktivity začali opět chodit a mluvit jako dřív.

Prokázán je dnes i fakt, že mozkový trénink může mít dokonce stejné účinky jako léky při léčbě tak těžké choroby, jakou je schizofrenie. Popsány jsou dále i případy lidí nemocných artritidou, kterým techniky založené na poznatcích o plasticitě mozku navrátily pohyb.

Využití plasticity pomáhá (mimo jiné) zastavit:

• úzkosti,
• obsese,
• impulze
• a zlozvyky.

Na druhé straně je plasticita odpovědná za:

• naučené postoje bezmoci,
• chronickou fantómovou bolest,
• vznik zlozvyků,
• naučené neužívání údů atd. (plastický paradox).

Náš mozek představu od skutečnosti nerozlišuje. Nehmotná myšlenka tak zanechává prokazatelné hmotné stopy.

Jedním z nedávno médii hojně citovaných vědeckých objevů na poli plasticity mozku a CNS (podzim 2014) je prokázání faktu, že pouhou představou cvičebních aktivit, dochází k aktivizaci svalů a nárůstu svalové hmoty.

Pouhá vizualizace cvičení vede k aktivizaci centrální nervové soustavy a ta zapojuje svaly, i když jejich pohyb není vidět. Tuto skutečnost však znala už prastará cvičební technika jóga, při níž vždy část cviků probíhá „pouze v hlavě“. Cílený „trénink“ jogínů vede např. k ovlivňování frekvence srdeční činnosti, tělesné teploty či rychlosti metabolismu pouhou myšlenkou.

5. Při nedostatku pohybu náš mozek degeneruje

Náš mozek se vždy vyvíjel při pohybu těla. Pravěcí lidé ušli průměrně 20 km denně. Jinými slovy řečeno, pro celodenní sezení u PC nejsme evolučně uzpůsobeni. Je tomu právě naopak. Náš mozek v situaci, kdy nemá dostatek pohybu, degeneruje.

Na základě výzkumů vyšlo najevo, že pravidelné cvičení aerobiku už jen dvakrát týdně snižuje riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou o 60% a zvyšuje schopnost zmobilizovat IQ.

A pozor: Fyzická aktivita významně zlepšuje mozkové funkce u jakékoli věkové kategorie.

Fyzickou aktivitou dochází vždy ke stimulaci proteinů, které podporují vzájemné propojení neuronů, současně se zvyšuje zásobení mozku glukózou (energie) a kyslíkem, který odbourává toxické elektrony.

„Ptačí mozek“ může být i výhra

Na závěr si dovolím pro odlehčení tématu přidat jednu zajímavost, na kterou si prosím vzpomeňte, když o někom uslyšíte říkat, že má „ptačí mozek“. Jakkoli se to může zdát nepravděpodobné, vězte, že se podařilo psychologům naučit holuby rozlišovat mezi obrazy od Moneta a Picassa a dále mezi hudebními skladbami od Bacha a Stravinského.

S „ptačím mozkem“ to tedy není nikterak špatné a jelikož většina uměním nepolíbených současníků má nulovou orientaci v této oblasti, mělo by jít v reálu spíše než o urážku o slova obdivu.

Změňte svůj život a přístup k řešení problémů

Chcete se naučit, jak změnit svůj přístup k řešení problémů? Chcete trvale zlepšit svou komunikaci a naučit se pochopit svět druhých lidí?

Chcete efektivně změnit svůj život a umět pomáhat měnit život ostatních? Chcete skvěle zvládnout techniky vycházející z aktuálních poznatků o výzkumu mozku, které v ČR ovládá jen málokdo?

Těším se na vás!

Použité zdroje

Při zpracování článku bylo využito těchto zdrojů:

• John Medina: Pravidla mozku, BizBooks, 2012, Brno
• Scott O. Lilienfeld, Steven Jay Lynn, John Ruscio a Barry L. Beyerstein: 50 největších mýtů populární psychologie (Opravník obecně oblíbených omylů o lidském chování), Universum, 2011
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/286198-einsteinuv-mozek-byl-prumerne-velky-mel-ale-zvlast-slozite-zavity.html
• František Vyskočil: Rozdíly mezi mužem a ženou, časopis Vesmír 85, 429, 2006/7 http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozdily-mezi-muzem-a-zenou
• Norman Doidge: Váš mozek se dokáže změnit, Computer Press, 2011, Brno
• Norman Doidge: Váš mozek se dokáže uzdravit, Computer Press, 2017, Brno
• Obrázky: staženy 22.7.2019 z pixabay.com, licence CCO

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.