Jak přežít krizi středního věku?

Krize středního věku může dříve nebo později potkat každého z nás. Víte, jak se přesně projevuje? Proč k ní dochází? Kdy začíná a kdy končí? A jak ji úspěšně zvládnout?

Poznáváte své myšlenky a pocity?

Možná, že důvěrně znáte tento stav. Jednoho dne (velmi plíživě) pravděpodobně někdy lehce po čtyřicátých narozeninách vás napadne, že je něco ve vašem životě špatně. Vlastně všechno je plus mínus v pohodě a z vnějšího úhlu pohledu se to rozhodně takto jeví, ale vy se přesto cítíte (pro druhé nepochopitelně) nekomfortně. 

Schází vám pocit intenzity života

Možná v tu chvíli stojíte před zrcadlem a díváte se na svou tvář, která je náhle jiná, než byla včera, a nepoznáváte ji. 

Možná se koukáte na líbající se pár na ulici a napadne vás, že si vlastně nedovedete vybavit, kdy naposledy jste cítili to, co cítíte z nich. A najednou vám to strašně chybí. Až bolestně vám schází pocit intenzity života, kterým jste dříve žili, a který chcete i nyní vnímat v každé buňce těla. Chybí vám naplněná touha (nebo možná touha sama o sobě). 

A vzápětí vás napadne, že většina lidí, které na ulici dennodenně míjíte, by mohly být vaše děti. 

Nepoznáváte se

Možná v tu chvíli nepoznáváte lidi kolem sebe, protože najednou nepoznáváte sami sebe. Možná vás neskutečně štve vztah, práce, život, který žijete. Všechna ta nuda, šeď a neskonale prázdná rána. 

Možná dostanete pomyslnou ránu pěstí do hlavy až v cizí posteli, kdy najednou marně přemýšlíte, co a proč tam vlastně děláte. A ptáte se sami sebe, jaký smysl vám vaše uplynulé chování a období dává. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak přežít neradost? 5 tipů, jak si dodat pohodu do života

Cítíte se bez energie

Možná se najednou cítíte prázdní, uštvaní a bez energie. Máte pocit, že všechno tu už v nějaké obměně bylo, máloco vás nadchne. Možná se bojíte, že toto je všechno, že přesně takto (nějak podobně jen ještě hůř) s přibývajícím časem to půjde dál. Snažíte se najít důkaz. 

Možná se krčíte v koutě a nevíte, co dál. Žijete ode zdi ke zdi. Jeden den téměř euforie, druhý den opět pocit nevím.

Jste naštvaní

Možná jste naštvaní na svět i sami na sebe. Víte, že mnoho lidí na světě je na tom ve srovnání s vámi mnohem hůř. A proto se navíc zlobíte sami na sebe, že si v této situaci vůbec dovolíte stěžovat a stydíte se za to. Jenže vaše pocity nedefinovatelného něčeho tímto nemizí, naopak.

Svou nespokojenost se sice snažíte navenek nedávat najevo, jenže ona se v přestrojení objevuje ve chvílích, kdy podlehnete zbytečnému konfliktu s blízkými. Na ty v předráždění ventilujete emoce, které s konkrétní situací nemají téměř nic společného. Svůj divnostav nenaplněnosti a neradosti moc neumíte pojmenovat a netušíte, co by vám pomohlo. 

A vnitřně (viditelně či méně) panikaříte. Buď se zavíráte do sebe a šednete víc a víc v tomto zakonzervovaném divnu, nebo si řeknete, že takto ne, a začnete konat. Snažíte se přeprat čas:

• v posilovně,
• pod skalpely plastických chirurgů,
• v paralelních vztazích,
• nebo ve zdolávání dalších stále nesmyslnějších zbytečných met. 

A postupně zjišťujete, že vás jiní začínají pravidelně předbíhat. Jste na jednu stranu sebevědomí králové a královny, kteří stojí uprostřed své říše. Ale kam tato říše sahá, a jaká v ní platí pravidla, v tom máte jasno čím dál tím méně.  Vlastně to jediné, co nyní bezpečně víte, je, že stárnete.

Kdy nastává období středního věku

Podle psychologů se jako období středního věku označuje období od cca 40 do 65 let, kdy si většina lidí citelně uvědomí, že jejich život je konečný. Začnou si klást otázky, jestli je jejich život v pořádku a nastavovat, jak chtějí svůj život směřovat dál. Období učednictví a orientace na budoucnost v jejich životě skončilo. Přišel čas sebrat to, co je tady a teď.

Metaforou pro toto období v životě člověka je babí léto a podzim.

Krize středního věku u žen

Ženy v tomto období intenzivně řeší (all inclusive) především změny týkající se nezvratnosti stárnutí jejich těla. Rychle se točící kolotoč péče o děti v kontextu tlaku společnosti na kontinuitu jejich výkonu bez možnosti smysluplného nadechnutí se a zastavení. Nenaplněnost, krizi ve vztahu a nově i problémy, které do jejich života přináší stárnutí rodičů.

Krize středního věku u mužů

Muži si ze všeho nejdříve začínají uvědomovat, že ne všechno ze svých profesních a osobních cílů stihnou ve svém životě zdolat. Často mají v tomto bodě pocit, že jejich dosavadní život za moc nestál.  Spousta věcí jim utekla a moc času jim už nezbývá. Najednou jim všechno (většina věcí) vadí. Hodně se pozorují a řeší svůj zdravotní stav (aniž by to však dávali najevo).

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: 7 nejčastějších chyb, které děláme ve vztazích

Jak se projevuje nezvládnutá krize středního věku

Obecně by se dalo říci, že navenek nejviditelnějším projevem nezvládnuté krize středního věku bývá – popisováno jazykem daného aktéra/aktérky – absolutně silný, vášnivý milenecký vztah, který však nejpozději okamžikem vystřízlivění a vyčpění chemického koktejlu přináší především obrovskou duševní kocovinu.

Dalším často viditelným projevem je někdy až směšná a urputná snaha vypadat a cítit se stále mladě (nová tetování, změny vzhledu, nesmyslné plastické operace atd.).

A dále také ztělesněná extrémní touha za každou cenu od života urvat, co se dá.

Zapomenout nesmíme ani na zvýšenou konzumaci alkoholu a přílišnou kritičnost ke svému životu (dlouhodobému vztahu, zaměstnání atd.) a k tomu, co se podařilo až dosud vybudovat.

Vnitřně se krize středního věku pojí s:

• pocity sklíčenosti a strachu z budoucnosti,
• úzkostí,
• nepohodou,
• určitou znuděností
• a bagatelizací dosavadního životního statusu.

Mládí je pryč a stáří děsí.

Co lidé při krizi středního věku řeší

Témata k řešení, která s sebou krize středního věku přináší, by se dala stručně shrnout do těchto bodů:

• Jak zvládnout přechod z období životního růstu do období zralosti a stárnutí?
• Jak zvládnout pocity nudy a deziluze? Respektive, jak plně převzít do svých rukou odpovědnost za pocit svého naplnění, sebepřijetí a vyrovnání se se změnou?
• Jak akceptovat nevratnost změn, které s sebou přináší čas? Ať už se týkají těla, výkonu, nebo v obecné rovině uvědomování si konečnosti jako faktu.
• Jak rozvinout zralý vztah a nový rozměr sexuality?
• Jak nastavit nová pravidla pro svůj život? Co z pravidel, která fungovala před 15 (20 lety), už nemá dál smysl vláčet? Jaké priority si pro další život nastavit? 
• Jak se vyrovnat se svou novou rolí vůči stárnoucím rodičům?
• Jak se vyrovnat s tím, že další děti už nebudou? Jak se vyrovnat s osamostatněním se dětí?
• Jak se vyrovnat se změnou role ve svém profesním životě?
• Jak rozvinout zralá přátelství?
• Jak rozvinout své záliby?

Dobrou zprávou je, že stejně jako každá jiná přechodová krize v životě, i tato pomine a po mírném (či větším) zhoupnutí se život většiny lidí „vzkřísí“ opět do normálu. A zavládne pocit: „i teď můžu jít dál a je mi vlastně fajn.“

Podle známého výzkumu Davida Blanchflowera (profesora ekonomie na britské Darmouth College) prováděného ve 132 státech světa nastává největší propad vnímání životní spokojenosti ve věku 47,2 roku. Potom se křivka spokojenosti, která má tvar U, zvedá a svého druhého vrcholu dosahuje mezi 60 a 70 rokem věku, který bývá psychology označován jako „zlatý věk“.

Poznámka: Prvního vrcholu životní spokojenosti dosahujeme mezi 18 – 25 lety.

Jak řešit krizi středního věku?

Uvědomte si, že nebýt stále jen v pořádku, je zcela v pořádku. Život každého člověka je prostoupen okamžiky štěstí a radosti, stejně tak jako okamžiky hledání. Život v dokonalé permanentní usměvavé pohodě existuje jen ve filmu a na sociálních sítích.

Skutečný život důvěrně zná i pocity:

• ztracenosti,
• smutku,
• vzteku,
• zklamání
• a lítosti.

A je normální tyto pocity cítit v situacích, kterým náleží.

Nespěchejte na sebe. Zbořit všechno, co jste ve svém životě vybudovali (dlouhodobý vztah, profesní postavení, přátelské a rodinné vazby atd.), během jediné minuty (především pod vlivem koktejlu hormonů prudké zamilovanosti), jde velmi snadno. Takto náhle zbořené „staré“ a jeho nahrazení v tomto pomatení smyslů čerstvým „novým“ však většinou neznamená nic jiného, než že člověk odmítá převzít odpovědnost za změnu, kterou mu čas do života přináší. Takový člověk většinou nechce změnit sebe. Ale doufá, že změnou jiných nutnosti změnit sebe a svůj přístup k životu, uteče.

Pamatujte si, že ve chvilkách, kdy se necítíme zcela dobře, máme tendence fixovat se na myšlenku, že takto (ne zcela dobře) to půjde dál, že se naše situace nezlepší. Faktem však je, že život se neustále mění a my se měníme s ním. 

To, co nás nejvíce sráží na kolena je pocit, že se situací nemůžeme nic dělat. Z pozice bezmoci většinou skutečně žádnou cestu před sebou vidět nejde.

Jakmile změníme úhel pohledu a podaří se nám začít se vnímat jako osoby plně kompetentní ke změně, kterou máme jen a jen ve svých rukách, a která je možná, najednou se jakoby zázrakem před námi začnou otevírat nové a nové možnosti, o kterých jsme dříve ani neměli tušení. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Naučte se pracovat na své psychické odolnosti

Odpovězte si na pár otázek

V základu pro tuto změnu stojí co nejdetailnější prozkoumání otázek:

• Co chci, aby v mém životě bylo? Jak to bude vypadat, až to budu mít? Jak se budu chovat? Jak se budu cítit? Jak budu přemýšlet? Čeho si na mě všimnou ostatní? 
• Co je pro mne opravdu důležité?
• Co už nechci dál životem vláčet?

Platí, že co si naše mysl nedokáže představit, jen těžko může v realitě nastat. 

Pamatujete na film Než si pro nás přijde? Jak vypadá váš seznam 100 přání toho, co rozhodně chcete v životě stihnout (svá přání můžete rozdělit do pěti kategorií: osobní, pracovní, finanční, cestovatelské a zájmy)? 

Nebo jinak: Představte si, že je vám 90 let. S úsměvem a nadhledem se v plné vitalitě ohlížíte za svým životem. Je něco, čeho litujete, že jste neudělali?

Na co směřujete svou pozornost?

To na, co směřujeme svou pozornost, to ve svém životě posilujeme. Problémy nepocházejí ze situací samotných (většinou), ale ze způsobu, jakým o nich přemýšlíme. Selektivním zaměřením své pozornosti a myšlenek na neradost, svázanost, uhoněnost a spoutanost povinnostmi si svůj problém ještě více zveličujeme.

Svou vlastní aktivitou se sami v sobě stáváme obětí svých vlastních přesvědčení o tom, co je a není možné.

Naši kreativitu najít řešení zabíjí:

• neproduktivní úvahy na téma, co všechno je na dané situaci špatně,
• naše omezující přesvědčení
• a úzkost ze změn. 

Většina strachů je ve skutečnosti mnohem větších, než jaké jsou možnosti nejtemnější možné reality. Nejhorším strachem bývá strach ze strachu.

Optika trojího pohledu

Na závěr mám pro vás ještě jedno malé cvičení. Na svou současnou životní situaci se nyní můžete podívat optikou trojího pohledu:

• PRVNÍ BRÝLE: Podívejte se na svou situaci ze svého hlediska. Uvědomte si, co, kdo a jak vás v ní ovlivňuje. Uvědomte si, co cítíte.

• DRUHÉ BRÝLE: Podívejte se, jak vaše situace vypadá, když se na ni dívá někdo jiný, koho se však tato situace také týká (vaše partnerka/partner, děti…). Jak se vám tato situace jeví jeho/jejím pohledem? Co přes tyto brýle vnímáte? Co si o situaci myslíte?
• TŘETÍ BRÝLE: Podívejte se, jak vaše situace vypadá, když se na ni dívá někdo cizí, nezávislý, koho se tato situace nikterak netýká. Co přes tyto brýle vidíte? Co si o dané situaci myslíte?

POZOR: Pro optimální výsledek tohoto cvičení je třeba dostatek času a klidný stav mysli.

Dopřejte si možnost zastavit se

Období středního věku je ideální příležitostí zastavit se, zklidnit, rozhlédnout a (teprve potom) tiše avšak zcela razantně zařvat: „já si to budu dělat po svém“ (metaforicky řečeno).

Je to čas, kdy plně přebíráme svoji odpovědnost za svou životní pohodu. Toto období nám nabízí ideální příležitost přestat jednou provždy hledat viníky naší vnitřní nespokojenosti a snadná a rychlá čáry máry řešení na dokonalé vyřešení všeho.

Je to období, kdy přijímáme realitu takovou, jaká je. S vědomím faktu, že život je cesta, která se neustále odvíjí a mění. A u které platí, že zpátky jít (ani zafixovat status quo) nejde. A že TADY a TEĎ je parádní JÍZDA!

Upozornění: V případě, že se potýkáte s vážnými emocionálními, psychologickými, zdravotními nebo duševními problémy, doporučuji obrátit se na kvalifikovaného odborníka. Tento text vznikl jako nástroj pro podporu osobního a profesionálního rozvoje a nenahrazuje odborné psychologické poradenství nebo lékařskou péči.

Naučte se víc

Chcete posunout limity své mysli a zjistit, co všechno umí? Chcete posunout svou představu, co všechno je ve vašem životě možné? Přihlaste se výcvik Kouč/koučka.

Osvojte si fascinující a mimořádně efektivní techniky změny a absolvujte komplexní desetiměsíční vzdělávací program NLP kouč.

Nebo se naučte profesionálně pomáhat jiným a přihlaste se na 3měsíční praktický výcvik. S jeho pomocí se budete moct stát koučem/koučkou osobního rozvoje a vést úspěšnou praxi.

Použité zdroje

Zpracováno podle: 

• Michal Hrdlička, Julián Kuric, Marek Blatný: Krize středního věku – úskalí a šance, Portál, Praha, 2006
• V životě jsme nejšťastnější celkem ve dvou obdobích. Krizi zažíváme ve středním věku
• Deset signálů, že procházíte krizí středního věku
• Křivka beznaděje má tvar U. Ekonom spočítal, kdy přesně vrcholí krize středního věku

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.