Aktuální trendy v osobním rozvoji (1. díl): Lesní terapie

[SERIÁL] V dnešní uspěchané době, kdy je naše mysl neustále bombardována informacemi, podněty a neustávajícími povinnostmi, se stále více lidí obrací k metodám osobního rozvoje, které nabízejí zklidnění a hlubší propojení se sebou samými. Mezi v současnosti nejpopulárnější a zároveň nejzajímavější trendy patří lesní terapie, ikigai koučink a nové na dech zaměřené techniky, které přinášejí nejen větší pohodu a harmonii, ale také nové možnosti, jak se vypořádat s výzvami moderního života.

Lidé touží po návratu k přirozenosti

Stále více lidí dnes hledá způsoby, jak se odpojit od hektického tempa každodenního života a hypnózy vnějších žroutů našeho času, a jak se znovu napojit na své vnitřní zdroje. Tato potřeba návratu k přirozenosti a hledání vnitřní pohody se promítá do rostoucí obliby metod, které podporují celostní přístup k životu. V této sérii článků se zaměřím na tři z nejzajímavějších trendů v oblasti osobního rozvoje: lesní terapii, ikigai koučink a dechové techniky.

Co je lesní terapie

Lesní terapie, známá také jako „shinrin-yoku“ neboli lesní koupel, je praxe, která vznikla v Japonsku a rychle si získává popularitu po celém světě. Její podstatou je vědomé plné ponoření se do přírodního prostředí, které přináší:

• uklidnění,
• snížení stresu
• a celkové zlepšení fyzického i psychického zdraví.

V následujících řádcích se podíváme podrobněji na to, co tento koncept znamená, jak funguje, jaké má přínosy a proč stojí za to jej otestovat na sobě samých.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak na charismatické vystupování

K čemu lesní terapie slouží

V nedávné minulosti došlo k postupnému odcizování se a odpojení se člověka od přírody, která je dnes často vnímána jen jako určitá kulisa pro zábavu či relaxaci. Les dnes většině současníků slouží jen jako jedno z mnoha prostředí, které mohou projet, proběhnout, něco sem umístit, postavit, zažít zde nějaký cool adrenalinový zážitek či zvláštnost, kterou lze zkonzumovat, vyfotit, vystavit na obdiv ostatních a posílit si tím svůj status. Pro její návštěvu již mnohým nestačí krása stromů, majestátnost hor a vůně mechu a možnost v tichu být, dnes jsou žádané pohodlné sjezdovky s ukřičenými bary, mnoha nej marketingově opentlené vysuté lávky, extrémní traily, závody či na obrazovkách chytrých telefonů odškrtnuté mety. Tento povrchní vztah k přírodě vede k tomu, že se lidé odcizují nejen jí, ale jako přímý důsledek tohoto i sami sobě.

Tím, že se jako společnost vzdalujeme od našich kořenů a přirozeného prostředí, ve kterém jsme se vyvinuli, ztrácíme kontakt s hlubšími částmi naší identity a prožíváme pocity ztracenosti, nepohody a odcizení. Příroda nám nabízí možnost, jak obnovit svou rovnováhu, znovu se napojit na vlastní já a nalézt klid. Lesní terapie vede člověka ke znovu napojení se na přírodu a tím i na sebe samého a svůj vnitřní hlas.

Jak lesní terapie probíhá

Jako „lesní terapie“ se označuje cílená terapeutická praxe, která spočívá v pomalé a vědomé procházce lesem za účelem reálného spojení se s přírodou a dosažení vnitřního klidu.

Tato praxe obvykle probíhá pod vedením certifikovaného průvodce a zahrnuje několik fází:

1. Úvod a naladění

Setkání začíná krátkým úvodem, kde se průvodce a účastníci (většinou jde o velmi malou skupinku) seznámí a naladí na prostředí. Účastníci se zaměří na své smysly, dech a uvědomění si přítomného okamžiku. Začátek procesu je jasně daný. Následuje fáze vnímání „pozvánek“ ze strany lesa.

2. Pomalá chůze

Hlavní část této praxe spočívá v pomalé, vědomé chůzi lesem. Účastníci jsou vybízeni, aby vnímali detaily okolní přírody – zvuky, vůně, textury a barvy. Průvodce může nabídnout různá cvičení zaměřená na rozvoj vnímání, například zastavení a naslouchání lesním zvukům nebo dotýkání se kůry stromů.

3. Smyslová cvičení

Součástí terapie jsou také cvičení zaměřená na propojení s přírodou pomocí smyslů. Může jít o vnímání zvuků ptáků, dýchání čerstvého vzduchu, vnímání textur stromů nebo pozorování pohybu listí.

4. Zastavení a reflexe

Účastníci se pravidelně zastavují a jsou vedeni k tomu, aby velmi jednoduše sdíleli své pocity a dojmy. Tato reflexe může být tichá, osobní nebo v rámci skupinového velmi krátkého sdílení.

5. Relaxace a meditace

V některých případech průvodce zahrne také krátkou jednoduchou meditaci nebo konkrétní relaxační techniky (např. řízené dechové techniky), které pomáhají prohloubit spojení s přírodou a uklidnit mysl.

6. Závěr a uzavření

„Lesní koupel“ končí závěrečným setkáním, kde si účastníci mohou vyměnit své zážitky a dojmy. Součástí tohoto závěrečného bodu bývá často i čajový obřad připravený z bylin, které byly nasbírány cestou. Průvodce potom nabídne několik málo doporučení, jak pokračovat v této praxi i mimo tyto organizované procházky.

Celé setkání je koncipováno tak, aby umožnilo účastníkům zpomalit, spojit se s přírodou a najít si cestu zpět k sobě. Provedené výzkumy ukazují, že tato praxe může mít pozitivní dopad na fyzické i psychické zdraví, snižuje stres, posiluje imunitní systém a přispívá k celkové pohodě.

Poznámka z praxe: Mezi nejznámější organizace certifikující profesionální „lesní terapeuty“ patří Association of Nature and Forest Therapy Guides and Programs (ANFT) se sídlem v USA, která nabízí globálně uznávaný certifikační program pro průvodce lesní terapií. Další organizace, jako je Forest Therapy Institute (FTI) a International Nature and Forest Therapy Alliance (INFTA), rovněž poskytují výcvik a certifikace. Tyto programy zahrnují jak teoretickou přípravu, tak praktické dovednosti nezbytné pro vedení terapeutických sezení v přírodě.

Co lesní terapie dokáže podle několika konkrétních výzkumů

To, jak blahodárný vliv má praktikování lesní terapie na člověka, prokazuje výzkum. Asi nejznámější jsou v tomto směru práce Dr. Qing Li, profesora na Nippon Medical School v Tokiu, který vedl řadu výzkumů zaměřených na konkrétní přínosy lesní terapie na lidské zdraví. Tyto studie prokázaly, že pobyt v lese může pomoci významně snížit hladinu kortizolu (stresového hormonu), snížit krevní tlak a zlepšit srdeční frekvenci. Dr. Li také zjistil, že vystavení se fytoncidům (těkavým organickým látkám uvolňovaným stromy), zvyšuje aktivitu NK buněk. Tyto buňky jsou klíčové pro imunitní odpověď proti infekcím a rakovině.

Další výzkum, který dokládá pozitivní účinky lesa na zdraví člověka, se zaměřil na působení půdní bakterie Mycobacterium vaccae, která byla spojena se zlepšením nálady a snížením depresivních symptomů. Výzkum ukazuje, že vystavení této bakterii během pobytu v přírodě může podpořit produkci serotoninu, který ovlivňuje pocit pohody a štěstí.

Poznámka z praxe: O nádherné vůni zdravé půdy a o tom, jak umí s náladou člověka pohnout „ruce v hlíně“, by mohl zaujatě a erudovaně povídat i nejeden zahradník.

Další střípek v mozaice pozitivních efektů lesa na zdraví a pohodu člověka přinášejí zrcadlové neurony, které jsou pobytem v přírodě stimulovány pozitivním způsobem. Když například sledujeme klidné, přirozené pohyby stromů nebo zvířat, automaticky je napodobujeme, a to má uklidňující účinek na náš nervový systém.

Jako jeden z důvodů, proč praxe lesní terapie funguje, bývá někdy označován i její hluboký spirituální rozměr, který pramení z prastarého spojení člověka s přírodou. Tento přístup vychází z přesvědčení, že les není jen fyzickým prostorem, ale také duchovním prostředím, kde můžeme zažít pocit sounáležitosti s něčím větším, než jsme my sami. Pro mnohé lidi lesní terapie znamená návrat k přírodním kořenům, což podporuje pocit vnitřního klidu a obnovy. Tento spirituální aspekt umožňuje účastníkům navázat hlubší vztah s přírodou, čímž získávají nové perspektivy na svůj život a jeho smysl.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak dosáhnout změny svých myšlenkových vzorců pomocí NLP

Jaký je prožitek z lesní terapie?

Vnitřní popis zážitků z lesní terapie může být velmi osobní a hluboký, protože každý prožívá tento proces jinak. Během terapie se účastníci postupně ponořují do tichého a klidného prostředí lesa, kde se snaží plně vnímat okolní přírodu. První kroky vedou k pomalému, uvědomělému pohybu mezi stromy, kde cítí jemný dotek listů, naslouchají šumění větru a zpěvu ptáků. Zvláštní pozornost je věnována dýchání, kdy každý nádech přináší osvěžující vůni stromů a čistého vzduchu.

Jak se pohybují hlouběji do lesa, často začínají pociťovat silnější propojení se zemí pod nohama, s každým krokem jako by se více ukotvovali. Pomalu se dostavuje rozlévající se pocit klidu a uvolnění, stres a starosti se rozpouštějí v přítomnosti přírody. Mnozí účastníci popisují, jak se jim zlepšuje nálada, cítí se více „v souladu“ se sebou i s okolím. Někteří mohou mít i spirituální zážitky, kdy zažívají hluboký pocit jednoty s přírodou.

„Lesní koupel“ často končí na místě, kde si účastníci mohou sednout nebo lehnout a nechat les na sebe působit. Toto tiché rozjímání přináší pocit hluboké relaxace a klidu, který si účastníci odnášejí zpět do svého každodenního života.

Co o lesní terapii řekla jedna z účastnic

Slovy jedné z účastnic lesní terapie, s níž jsem následně hovořila:

„Pršelo. Celou dobu pršelo. Byla mi strašná zima. Foukal nepříjemný vítr. Říkala jsem si: „Co tam dělám? Proč? Co jsem si to zase vymyslela?… Jdeme, pomalu, jak šneci… Taková blbost… Jsme tu, jak idioti….Necítím nic, jen vlhko, které mi zalézá pod kůži, vítr a ztuhlou tvář… Je neděle. Mohla jsem být doma, v teple a třeba si pustit nějaký hezký film. Zítra jdu do práce. Toto má být odpočinek…. Čichám k šišce, připadám si, jako blázen… Proč to dělám?

Jak dlouho to ještě bude trvat? Už mě to nebaví. Od začátku mě to nebaví, možná kdyby bylo hezky, ale není… Jedna žena, co jde s naší malou skupinou, začala brečet. Nechápu ji, možná už toho má také dost. Nechápu, proč jsem si mohla myslet, že mi toto něco dá….

Nikdy jsem si nevšimla, jak intenzivně voní les, když prší. Nevím, jestli se mi to nezdálo, ale ty oči, co jsem viděla v dálce, patřily asi srně….dívala se přímo na mě, jako by mi něco říkala…

Nevím, proč to dělám, ale potřebuji se dotknout toho velkého stromu. Tisknu tvář k jeho kůře a cítím nádherný klid…. Přestalo pršet… Náš průvodce mlčky nalévá horký čaj z kopřiv sesbíraných po cestě do malých mističek, které si pro tuto příležitost přinesl v batohu. Polykám první doušek, ta dokonalost tohoto okamžiku nejde popsat. Mlčím a dýchám. Dýchám tiše z plných plic a brečím vděčností. Poprvé vidím, jak celý les „tráví“ déšť a dýchá a já dýchám s ním. Tady. Teď. V lese. A vím, že všechno, co se děje, je v pořádku. Jsem doma.“

Závěrem

Závěrem lze beze sporu říct, že lesní terapie není jen aktuálním trendem, ale představuje zejména návrat k našim kořenům. V době, kdy jsme stále více odpojeni od přírody a zahlceni moderními technologiemi, nám „lesní koupel“ nabízí jednu z možných cest zpět k sobě samým.

Může nám přinést klid, regeneraci a hluboké propojení s přírodou, což má pozitivní dopady nejen na naše fyzické zdraví, ale i na duševní pohodu. Pokud vás lesní terapie zaujala, mám pro vás jednu velmi dobrou zprávu: s jejími pozitivními účinky se začít seznamovat sami hned teď.

Není pro ni potřeba žádné speciální vybavení nebo dlouhé přípravy. Stačí vyrazit do přírody, ztišit mysl a otevřít se všem vjemům kolem vás. Vnímat zvuky lesa, vůni půdy, dotek větru na tváři. Udělat si čas jen pro sebe, a nechat přírodu, aby vás vedla k vnitřnímu klidu a harmonii. Lesní terapie v té nejbazálnější podobě je dostupná každému z nás – stačí se rozhodnout, zpomalit a znovu objevovat jednoduchou dokonalost a moc přírody, života a napojení.

Integraci aktuálních poznatků a trendů v oblasti celostního přístupu je možné u nás studovat jako nadstavbu koučovacího kurzu Kouč. Tato nadstavba nese označení Poradce holistického přístupu AKOR.

Použité zdroje

Při zpracování článku bylo využito těchto zdrojů:

• M. Amos Clifford: Průvodce lesní terapií, DharmaGaia, 2024
• A. Miklík: Lesní terapie, Jota, 2024

Zdroje k výzkumům:

• Výzkum na fytoncidech: Studie provedená v Japonsku ukázala, že vystavení fytoncidům, těkavým organickým látkám uvolňovaným stromy, zvyšuje aktivitu NK buněk. Tyto buňky jsou klíčové pro imunitní odpověď proti infekcím a rakovině. Zdroj: Li, Q. et al. (2007). „Forest bathing enhances human natural killer activity and expression of anti-cancer proteins.“ International Journal of Immunopathology and Pharmacology.
• Půdní bakterie Mycobacterium vaccae a deprese: Výzkum na myších a následné studie naznačují, že kontakt s půdními bakteriemi Mycobacterium vaccae může stimulovat produkci serotoninu, což má antidepresivní účinky. Zdroj: Lowry, C.A. et al. (2007). „Identification of an immune-responsive mesolimbocortical serotonergic system: Potential role in regulation of emotional behavior.“ Neuroscience.
• Výzkum na zrcadlových neuronech: Tento koncept byl poprvé objeven v 90. letech, kdy italský neurofyziolog Giacomo Rizzolatti se svým týmem objevil neurony, které se aktivují jak při provádění určité činnosti, tak při pozorování téže činnosti. Zdroj: Rizzolatti, G., & Craighero, L. (2004). „The mirror-neuron system.“ Annual Review of Neuroscience.

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.