Jak zvednout hlavu a naučit se přijmout sám/sama sebe

Každý z nás dělá chyby. Každý z nás se někdy v životě dostal (nebo ještě dostane) do situace, kdy sám sebe nepoznává. V takové situaci nechápeme své činy. Nepoznáváme své myšlenky. Neznáme svůj směr, protože starou cestou už jít nejde a nová se ještě neobjevila. Emoce bolí.  

Poznáváte se?

Možná se trápíte. Možná vás zradil někdo, komu jste věřili a vy teď nevěříte ani sami sobě. Možná vás přemohla ztráta. Možná procházíte ponížením, ostudou, hanbou, selháním, neúspěchem…. Možná jste zklamali.

Možná…

V těchto okamžicích je těžké nasadit úsměv a s lehkým krokem vykročit dál. Tento článek je především o tom, jak změnit svůj pohled na sebe a najít naději, když se ztrácí.

K životu patří štěstí i smutek

To první, co je dobré si v těchto chvílích uvědomit, je, že nebýt stále jen v pořádku, je úplně v pořádku. Život každého člověka je prostoupen okamžiky štěstí a radosti, stejně tak jako okamžiky smutku a beznaděje. Život v dokonalé permanentní usměvavé pohodě existuje jen prohnán mnoha filtry v umělé realitě na sociálních sítích. Skutečný život důvěrně zná i pocity smutku, vzteku, zklamání a lítosti. A je normální tyto pocity cítit v situacích, kterým náleží.

Naše životní okolnosti se mění okamžik od okamžiku. Co bylo včera, nebude zítra (za týden, za rok…) už platit. Naše budoucnost ještě nebyla napsána.

Kdyby nebylo naší minulosti, není ani současnost. Vše, co se v našem životě stalo, nás posunulo právě k této chvíli a tato chvíle není statická. Zítra (za týden, za rok…) budeme svou současnou situaci vidět jinak. Přijmeme ji. Budeme za ní, budeme dál. Budeme silnější a bohatší o poznání. To, co se stalo, bude pryč.

Příklad z praxe: Jak klient Petr našel sám sebe

Můj klient Petr měl všechno, po čem většina mužů jeho věku touží. Postavení, uznání, peníze, vliv, velký dům, velká auta, milou přítelkyni, krásnou milenku, pěkné tělo, pohlednou tvář, luxusní dovolené v zahraničí čtyřikrát ročně. Žil rychle a hodně. Říkal, že v té době se nad sebou moc nezamýšlel, protože pak nemohl spát. Jako by chtěl utlouct prázdno, které tam někde uvnitř bylo.

Jednoho dne PRÁSK. Mozková mrtvice v 35 letech. Probral se až na JIP. Doživotní následky a omezení. Poměrně dlouho se učil znovu chodit, mluvit. Přítelkyně ho opustila, když zjistila, že ji podváděl s milenkou. Milenka ho nemocného nechtěla.

Do nemocnice za ním nechodili kamarádi, protože žádné neměl (ve svém rychlém tempu si je zapomněl vytvořit). Místo nadstandardního příjmu ho čekala vize invalidního důchodu. Bojoval s depresí. Často si říkal, že všechno ztratil, že ho už nic dobrého nečeká. Nenáviděl to, co se mu stalo.

Trvalo to dva roky. Dva roky bolesti, smutku, hledání sebe samotného, poznávání, vyrovnávání se a posupné důvěry v naději. Dnes říká, že našel sebe. Říká, že se narodil dvakrát, aby mohl zlepšit to, co poprvé kazil. Říká, že teď už ví, že není nešťastný, a že už umí poznat, když šťastný je. Říká, že teď se už konečně nebojí a neutíká od odpovědnosti za svůj život a za to cítí vděčnost.

Náš život se neustále mění

Ve chvilkách, kdy se nám nedaří, máme tendence fixovat se na myšlenku, že takto (špatně) to půjde dál. A že se naše situace nezlepší. Faktem však je, že život se neustále mění a my se měníme s ním. Čím dříve se nám podaří přijmout to, co se stalo jako minulost, která byla (nic víc nic míň), ale už není (existuje jen v naší hlavě), tím dříve uvidíme nové cesty a možnosti před sebou.

Ty největší limity, které v životě máme, jsou spojeny s omezením nastaveným v naší mysli. Většina strachů je ve skutečnosti mnohem větších, než jaké jsou možnosti nejtemnější možné reality. Nejhorším strachem bývá strach ze strachu.

Čím dříve pochopíme, že fakt, jestli uspějeme v životě (v řešení úkolů) nebo ne, leží především v našich rukách, tím lépe pro nás. Tím jednodušší a svobodnější životní podmínky pro sebe vytvoříme. Za svůj život neseme plnou odpovědnost. Nikdo nemá tu moc učinit nás nešťastnými, zraněnými. Pokud mu to nedovolíme.

Vykročte do lepších časů

Někdy je prvním krokem vpřed do lepších časů nutnost odpustit. Tím nejtěžším krokem bývá odpustit sám/sama sobě.

Někdy je dobré zastavit se a jen tak chvilku být. Dýchat. Zaměřit se do sebe sama. Rozhlédnout se a nabrat sílu. Cesta se ukáže časem.

Někdy je dobré uvědomit si, že malá kapka ke kapce dokáže prorazit skálu. Každá malá změna vpřed se počítá. Každodenní malé změny vytvářejí v dlouhodobém horizontu velký pokrok.

A každý konec je vždy současně začátkem něčeho nového.

Přijměte sám/sama sebe

Klíčem k vyrovnanosti a sebevědomí je přijetí sebe sama. Jen ten člověk, který žije v míru sám se sebou, zažívá pocit spokojenosti.

PAMATUJTE: Takový, jaký/jaká jsem, jsem dokonalý/dokonalá.

K tomu, abychom mohli prožívat svůj život naplno, potřebujeme přijmout své dobré i stinné stránky a naučit se s nimi pracovat. Položte si tyto otázky:

  • Jaké jsou vaše přednosti? Jak je využíváte?
  • Jaké jsou vaše nedostatky? Jak je můžete obrátit ve svou výhodu? Jaká zkušenost z toho vyplývá?
  • Co všechno jste už ve svém životě dokázali?
  • Na které 3 věci ve vašem životě jste nejvíce hrdí?
  • Kolika lidem jste už v životě pomohli?
  • Jak vás vidí vaši blízcí? Čeho si na vás cení?
  • Co všechno už jste zvládli ve svém životě překonat?

Neodkládejte svůj život, žijte teď

Častou chybou, kterou lidé dělají, je odkládání života na pak:

  • Až budu štíhlejší, koupím si hezké plavky.
  • Až budu umět lépe anglicky, pojedu do Anglie.
  • Až dostuduji, přestěhuji se od rodičů.
  • Až dostavím dům, pojedu na dovolenou.
  • Až prodám firmu, budu se věnovat sama sobě.
  • Až postoupím v kariéře, najdu si partnera.

Toto odkládání na pak fixuje obětní postoj. Představuje pohodlnou výmluvu. Svalíme tak odpovědnost na něco nebo někoho jiného, proč nemůžeme žít tak, jak bychom chtěli.

Kolik takových pak existuje ve vašem současném životě?

S úplným přijetím sebe sama úzce souvisí sebepoznání. Jen málokdy máme čas přemýšlet o tom, co je pro nás skutečně důležité. Většinu času přemýšlíme a jednáme v zavedeném režimu zvyku.

Jsi jedinečný člověk! Na celé planetě neexistuje nikdo, kdo by byl stejný.

Nemusíme být perfektní, abychom mohli mít rádi sami sebe. Jediné limity, které v životě máme, jsou spojeny s omezením nastaveným v naší mysli.

Změníte svůj život?

Chcete se naučit, jak lépe porozumět sobě samým? Osvojte si mimořádně efektivní techniky změny a zažijte lehkost bytí. Přihlaste se na kurz Kouč a změňte způsob svého uvažování směrem od fixace problému k myšlení, které problém řeší.

Chcete se naučit pomáhat ostatním měnit jejich životy? Naučte se koučovací a NLP techniky v kurzu Kouč rozvoje osobnosti – v nejkomplexnějším akreditovaném startovacím výcviku pro práci koučů v ČR.

Chcete získat to nejlepší a nejefektivnější ze současné NLP a koučovací metodiky? Zúčastněte se mého exkluzivního kurzu NLP kouč a naučte se mimořádně efektivní metodiku, která způsobuje velmi rychlé změny chování a myšlenkových stereotypů.

Těším se na vás!

Vyberte si váš kurz koučinku


Použité zdroje

Článek je zpracován podle:

  • Monika Gruhl, Hugo Körbächer: Psychická odolnost v každodenním životě, Portál, Praha, 2013
  • Norman Doidge: Váš mozek se dokáže změnit, Computer Press, Brno, 2011
  • Richard Bandler a kol.: NLP pro každého, BizBooks, Brno, 2013
  • Shawn T. Smith: Uživatelská příručka k vaší mysli, Grada Pubishing, Praha, 2014

 

Upozornění na nové články do e-mailu

Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články na webech MarketaHamrlova.cz a Akor.cz a nové termíny kurzů po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu. Jak chráníme vaše údaje »

Chci vědět ještě víc »

© Markéta Hamrlová | ochrana osobních údajů | cookies

Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby