Jak vytvořit bezpečný prostor pro ženy: Průvodce pro vedení ženských skupin a kruhů

Ženské kruhy a skupiny dnes vznikají na každém rohu. Touha po sdílení, podpoře a návratu k vlastnímu tělu a cykličnosti je silnější než kdy dřív. Ale s tím roste i počet akcí, které nejsou vedeny bezpečně. A místo posílení zanechávají v účastnicích zmatek, stud nebo další zranění.

Co se dozvíte v článku

V tomto článku se podíváme na to, co tvoří skutečně podpůrný prostor pro ženy. Jaké zásady by měla dodržovat každá průvodkyně. A proč je dnes tak důležité umět tvořit tyto skupiny nejen s jasným záměrem, ale i s bezpečným rámcem, pokorou a odborným zázemím.

Proč právě teď?

Poslední roky přinesly obrovský nárůst zájmu o ženské kruhy, rituály a skupinová setkání. A není divu. Ženy jsou unavené ze světa, který po nich pořád něco chce – výkony, péči, dokonalost, odpovědnost, přizpůsobení.

Začínají cítit, že potřebují něco jiného. Chtějí se naučit znovu cítit své potřeby a vnitřní sílu. Zpomalit. Dýchat. Věnovat si pozornost. A hlavně: nebýt v tom samy.

Společný intimní (ve smyslu blízkosti a vzájemnosti) ženský prostor není v dnešní době jen velký trend. Je to návrat k důvěrně známému. Evolučně jsme se jako ženy vždy v historii spojovaly – sdílely jsme zkušenosti, pečovaly o děti i o sebe navzájem, učily se skrze příběhy, doteky, přítomnost.

Tato dávná moudrost se dnes znovu probouzí. Avšak zdaleka ne všechno, co se tváří jako „léčivý kruh“, opravdu léčí.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Objevte sílu autenticity: Jak vám může koučink pomoci být sám sebou

Ne každá má z ženského kruhu pozitivní zážitek

Setkávám se s klientkami, které přicházejí rozhozené po zážitku z nesprávně vedených konstelací, přechodových rituálů nebo ženských kruhů.

„Měla jsem pocit, že se tam musím otevřít, všechny se na mě dívaly a já měla pocit, že mě odsuzují… domů jsem šla se strašným pocitem studu a velké úzkosti… Lektorka o mě mluvila před ostatními, že jsem slabá, možná to tak nemyslela, ale já to tak cítila.“

Nebo: „Přišlo mi, že si lektorka udělala výlet se svými kamarádkami z města do přírody a my klientky jsme tam byly jako trpěný kompars.“

Jiná říká: „Všechny ženy o akci mluvily, jak je to silné, jak je lektorka úžasná, že má mimořádné schopnosti a já se tam uvnitř cítila jen ztracená a naštvaná. Vše mi přišlo manipulativní a umělé. Bylo to divné. Ale neměla jsem tam vůbec odvahu tam o tom mluvit… Vrcholem byly konstelace, které tato lektorka vedla tak, že nutila účastnicím své interpretace a představy a to mě vadilo, protože tuto metodiku dobře znám a s tímto neměla vůbec nic společného. Když jsem to lektorce řekla, označila mě za typický vzorek ženy, která je odpojená, necítí, a proto to k ní nechodí… Zpětně jsem si pak uvědomila, jak ohrožujícím způsobem tato žena zacházela s odhaleným traumatem, jak posilovala u žen obraz sebe samé jako jejich „guru“ a jak si v ženách vytvářela na sobě závislostní vazby.“

Nebo: „Bylo to silné a krásné, ale druhý den jsem uviděla video s tím, jak povídám o své zkušenosti se znásilněním na YouRube kanále lektorky. Bylo to jako blesk z čistého nebe. Cítila jsem se zrazená, ponížená, jakoby znovu znevážená…“. 

Přiznávám – sama jsem z několika podobně vedených akcí, které vedly v současném prostoru i známá jména, z těchto důvodů odešla relativně brzy po jejich začátku.

Tlak na „otevřenost“, absence jasných hranic, emocionální manipulace maskovaná jako duchovní hloubka – to vše může v neodborně či nesprávně vedených skupinách zanechat více škody než podpory.

V době, kdy jsou ženy zahlcené rolí, výkonem a přizpůsobováním se, je společný prostor možností návratu k sobě. Ale jen tehdy, když je pro ně skutečným bezpečným kruhem.

Proč jsou ženské kruhy a rituály pro ženy v dnešní době tak atraktivní?

Vlna ženských skupin, kruhů a rituálů není náhoda. Je odpovědí. 

Na co? 

Na hluboký hlad. Po hloubce. Po porozumění. Po sdílení. Po vzájemnosti a podpoře. Po místě, kde nemusíme být výkonné, chytré, věčně motivovaně usměvavé, stále mladistvé nebo silné. Po prostoru, kde lze být autentická, proměnlivá – a přesto přijatá.

Co ženy dnes hledají – možná i nevědomě

Hledají:

• Autenticitu – možnost být bez masky, skutečná, necenzurovaná.
• Hloubku – dotknout se něčeho silného a tušeného pod povrchem každodennosti (a nebýt v tom divná ani povrchně líbivě ezoterická).
• Cykličnost – návrat k vlastnímu rytmu, který moderní svět potlačuje.
• Ticho a zpomalení – místo bez hodnocení, kde se lze zastavit v běhu.
• Sdílení, které je opravdové – ne povrchní smalltalk, ale skutečné spojení.

Ženy dnes už nechtějí rady zvenčí. Chtějí slyšet samy sebe. A k tomu potřebují pocit bezpečí.

Je v nás prastará moudrost. Napojenost na přírodu. Na Zemi. Evoluční hlas v nás, který po generace šeptal v ženských komnatách, v bylinkových zahradách, u ohňů i během nočního kojení.

Dnes ho začínáme slyšet znovu. I když jsme v neustálém obklopení obrazovkami, deadliny a vnějším šumem.

Velká obliba ženských programů v současnosti je odpovědí na vnitřní prosbu, kterou v sobě nosí mnohé z nás. Tyto akce vedené vědomě a s úctou, jsou mnohem víc než jen zážitkem. Jsou ZMĚNOU, která umí rozpohybovat něco velmi důležitého v nás a to se potom zrcadlí v celé společnosti.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak zkrotit vnitřního kritika a proměnit ho v podpůrný hlas

Kde vzniká riziko: Špatné vedení a jeho důsledky

S rostoucím zájmem o ženské programy, rituály a sebepoznávací setkání roste i počet těch, které nejsou vedeny podpůrně a s pozitivním dopadem. Tyto akce nemají oporu v pravidlech bezpečného rámce, praxi ani vnitřní integritě průvodkyně. A přesto otevírají hluboká témata, pracují s emocemi a nazývají to „léčivým prostorem“ či „spirituálním prostorem“.

Jenže bez bezpečného rámce, bez respektu k psychickému stavu účastnic, bez pokory – se může i sebelepší záměr snadno proměnit v chaos.

Kde vzniká největší riziko

• Nejasná pravidla: Účastnice neví, co může očekávat. Nejsou vymezené hranice sdílení ani odpovědnosti. Chybí hranice prostoru a času. Vše se jakoby „slévá“, prostor si uzurpují komunikačně a osobnostně výrazné ženy, často na úkor jiných ve skupině. Lektorka akci nevede, nechá ji „protékat“, nebo ji používá jako zástěrku pro „výlet s kamarádkami“, účastnice jsou pro ni téměř „na obtíž“. 
• Manipulativní přístupy: Tlak na emoce, používání autority bez prostoru pro nesouhlas, „víme, co je pro tebe dobré“. „Toto udělej, aby ses očistila.“
• Zneužití důvěry: Sdílené příběhy jsou komentovány, používány jako příklady, nebo dokonce opouštějí bezpečí kruhu.

A co se děje, když chybí držení prostoru

• Otevření bolestivých témat bez možnosti integrace: Žena odejde rozjitřená, ale bez podpory, jak si se zkušeností poradit.
• Tlak na otevřenost: „Když opravdu chceš růst, musíš se odhalit.“ Jenže zranitelnost bolí. A ne každá je na ni v daný moment připravená.
• Sdílení bez opory: Bez naslouchání, bez ukotvení, bez následné péče. Zůstává pocit studu nebo izolace.

Zraněná žena nepotřebuje ezoterické rekvizity a ala pseudo – duchovní show. Potřebuje bezpečný, jasně vedený prostor, kde její zkušenost bude přijata – ne řízena.

Vytvořit bezpečný ženský prostor nezáleží jen na dobrém úmyslu. Je to práce s hlubokou zodpovědností – a s pokorou k tomu, co v ženách může být otevřeno.

Co tvoří skutečně bezpečný prostor

Bezpečí v ženském kruhu není založeno na rekvizitách. Nestojí a nepadá na svíčkách, hudbě a množství minerálů. Je to vnitřní kvalita prostředí, kterou lze cítit v každé buňce těla. A lze ji poznat okamžitě – podle toho, že se v ní můžete nadechnout. A můžete zde svobodně mluvit. I mlčet. Cítíte se zde hluboce přijata taková, jaká jste. Nemáte pocit, že někdo je víc a vy míň. Nemáte pocit, že nejste dost.

Skutečně bezpečný prostor je držen vědomě. Má jasné hranice, laskavou strukturu a respektující atmosféru. A hlavně – je spolutvořen. Není tam guru, kterou je nutné uctívat. Není to o show jedné osoby. Vzájemnost a podpora je společná odpovědnost všech zúčastněných. A tato odpovědnost se odvíjí od práce lektorky (té, co vede kruh).

Zásady, které tvoří základní rámec bezpečí

• Respekt: Každá zkušenost, každé slovo má své místo. Bez porovnávání. Bez hodnocení a přidávání nálepek.
• Důvěra: Vztah se buduje postupně – a vyžaduje citlivost. Co se řekne ve skupině, zůstává tam a nepouští se dál.
• Naslouchání: Skutečné, přítomné. Bez přerušování a okamžitého skákání do řeči „já to mám taky tak“. Jde o prostor, kde je možnost být skutečně uslyšena.
• Emoční i fyzická bezpečnost: Nikdo není nucen nic sdílet. Žena může mlčet, sedět stranou, plakat, odejít – a stále je zde přijatá.
• Odpovědnost: Každá účastnice drží kus kruhu. I tím, že se stará o vlastní hranice a vnímá a ctí potřeby druhých.
• Časový rámec: Vědomá práce s hranicemi času vytváří pocit ukotvenosti a stability. „Proteklý či ukradený čas“ vyvolává nepříjemnou pachuť a pocit znevážení a zmaru.

Bezpečí není samozřejmost. Vzniká tam, kde je jasnost, hranice, přítomnost a opravdový zájem o druhého.

Skupinový prostor má sílu. Ale právě proto je tak důležité, kdo ho vede a jak.

Vědomá průvodkyně se nesnaží druhé „spravit“ nebo „zachránit“. Tvoří prostor, kde se ženy mohou potkat samy se sebou i spolu.

Metodika, která ukotvuje – kultivace ženské spirituality

Skutečně podpůrné ženské programy nevznikají nahodile. Jsou postavené na hlubokém respektu, lásce a porozumění ženské duši.

Metodika, která ctí ženskou spiritualitu, nevychází z adorace konzumních pozlátek, ale z vnitřního ladění. Není o tom, co má žena „zvládnout“, co si má obléct, ale co si dovolí znovu cítit, objevit a prožít.

Z čeho vychází?

Cykličnost a proměnlivost

Respekt k přirozeným fázím – menstruační cyklus, mateřství, zralost, přechod. Každá fáze přináší jinou kvalitu, žádná není hůř nebo méně.

 „Jsem jiná než včera. A je to tak v pořádku. Je krásné v tomto plynout.“

Sdílení a sounáležitost

Kruh jako prostor rovnosti. Neexistuje zde „lepší příběh“, „jediná esence kvality“, ani „správná žena“. Jen vzájemnost, sdílení a přítomnost, která léčí. Zkušenost srdce.

Tělo jako brána

Propojení s tělem skrze dech, pohyb, dotek. Hlas intuice se neozývá hlavou – ale tělem. Je sice tichý, ale naprosto jasný.

Rituál jako ukotvení

Jednoduché, symbolické prvky – dýchání, vizualizace, kresba, zvuk nebo práce s přírodními materiály. Hranice. Přechod. Odevzdání. Nové. Oslava. Rituály nejsou o použitých dekoracích. Není to show pro show, komerční hra na hloubku, ani adorace jejich „průvodkyně“. Jsou způsobem, jak ukotvit smysl a tvar vnitřního přerodu a prožitku.

Soulad s přírodou

Naladění na rytmus dne, ročních období, živlů i rytmus našeho života a těla. Zrození, rozkvět, zánik, smrt, transformace. Příroda, jejíž jsme součástí a hluboké propojení se s ní.

Kreativita jako vyjádření

Nejde o výsledek tvorby, ale o proces. Tanec, kresba, psaní, bylinky… Vyjádřit se lze i beze slov. Nalézt se prostřednictvím tohoto jazyka a spatřit tak svou hloubku a podstatu. Být spatřená.

Spiritualita se zde stává prostorem návratu – k sobě, ke svému tělu, k tepu života jako takovému.

Co odlišuje skutečné vedení od zážitkového improvizování

Skupinu žen by měla ideálně vést ta, která umí být pevná – a zároveň otevřená. Ukotvená ve svých hranicích, ale citlivá vůči hranicím druhých. Tvořit bezpečný prostor není o třeskutém charismatu ani o tom, kolik emocí dokážeme ve skupině vyvolat. Je o znalosti, pokoře, naslouchání, schopnosti být k dispozici – a přitom nezasahovat víc, než je třeba.

Dobrá (druhým skutečně nápomocná) průvodkyně splňuje následující:

Má zakotvení ve vzdělání a zkušenosti

Ví, co dělá, proč to dělá a co tím může v druhých otevřít. Nepouští se do technik, které nezná. Má za sebou sebezkušenostní výcvik, terapeutický rámec, nebo systematické vzdělávání v práci s lidmi. Sama nestojí na samém začátku své spirituální, životní ani profesní cesty.

Neslibuje zázraky, ale drží prostor

Neposouvá ženy „tam, kde by měly být“, ale je s nimi přesně tam, kde právě jsou. Umí unést ticho, emoci, posvátnost, hloubku, i nejistotu.

Umí rozeznat hranici mezi podporou a manipulací

Není to „já vím, co ty potřebuješ“, „vím, jak to máš“ – ale „věřím, že ty sama víš, co potřebuješ – a já ti podržím prostor, abys to mohla slyšet a najít.“

Nepotřebuje být vidět

Skutečné vedení není o roli ani o moci. Je to služba. A vyžaduje vnitřní stabilitu, kterou nejde okopírovat z žádného vzoru ani kurzu.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: 7 silných archetypů v životě ženy

Naopak: kdy hrozí nebezpečí?

• Když se vedení opírá o mylnou představu toho, co to je intuice, následuje projekce, ale zcela absentuje odpovědnost.
• Když se zážitek tlačí přes sílu emocí, místo toho aby byl integrován.
• Když průvodce „ví“, co je pro druhé nejlepší.
• Když chybí schopnost pracovat s hranicemi – vlastními i skupinovými.

Síla průvodkyně není v tom, kolik žen „ohromí“. Ale v tom, kolik žen se v její přítomnosti vrátí samy k sobě.

Závěr: Když prostor tvoří ženy, které jsou přítomné

Doba se mění. A s ní i způsob, jakým ženy hledají podporu, inspiraci a návrat k sobě. Potřebujeme nacházet bezpečné prostory, které nejsou o tlaku na výkon, ale o autenticitě, přijetí a pravdivosti. Kde se nehraje na duchovno – ale kde se ženy skutečně propojují, kde tepe život a je přítomna hloubka.

Tvořit takový prostor není o tom „vést skupinu“. Udělat show s oblečky, tanečky a svíčkami někde daleko na Bali. Je to o schopnosti skutečně se propojit, cítit se a naslouchat. Být tam celá a přitom i vědět, znát a umět. Být v pokoře. A k tomu je potřeba nejen otevřené srdce, ale i jasná metodika, pevné ukotvení a osobní integrita.

Pokud vás láká práce se ženami, toužíte vytvářet podpůrné skupiny nebo už nějaký ženský prostor vedete, ale chcete ho prohloubit a uzemnit, pak jste srdečně zvány na kurz Nástroje a techniky pro práci s ženskou skupinou.

Naučíte se, jak vést ženskou skupinu citlivě a bezpečně. Jak pracovat s cykličností, emocemi i tělem. A jak držet prostor tak, aby se ženy ve vaší přítomnosti propojily a cítily, že se mohou vrátit – k sobě, ke své síle, k jemnosti.

Protože ženský prostor není jen o prožitku a sdílení. Je o důvěře. A ta začíná u vás.

Použité zdroje

• Eric Berne: Jak si lidé hrají, Portál, 2024
• Florence Anoushka: The Women’s Circle: How to Gather with Meaning, Intention and Purpose, Hardie Grant Books, 2022
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Skupinov%C3%A1_dynamika
• Christie Tate: Skupinová terapie, Grada, 2023
• Jack Zimmermann: Cesta poradního kruhu, 2016, DharmaGaia
• https://www.dzs.cz/sites/default/files/2021-02/uvod-do-neformalniho-vzdelavani-2_WEB.pdf
• https://en.wikipedia.org/wiki/Jungian_archetypes
• https://www.mindisthemaster.com/common-feminine-archetypes/
• https://www.marketahamrlova.cz/7-silnych-archetypu-v-zivote-zeny/
• https://www.marketahamrlova.cz/rodinne-konstelace-pravdepodobne-nejpopularnejsi-nastroj-osobniho-rozvoje/
• Franz Ruppert: Trauma a rodinné konstelace, Portál, 2024

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.