12 silných pravidel pro správné fungování našeho mozku

Víte, jak funguje a jakými pravidly se řídí váš mozek? Objevte 12 pravidel, díky nimž zefektivníte proces vašeho učení. Nečekejte však žádné teoretické návody, ale pouze praktické podněty pro váš reálný život.

Víte, jak funguje váš mozek?

Je s podivem, že většina z nás netuší, jak je veliký náš mozek, kolik váží, z čeho se skládá a jak pracuje. Málokdo ví, co jeho mozku prospívá a co mu naopak škodí. Téměř nikdo z nás netuší, jakým způsobem náš mozek zpracovává informace, a proč zapomínáme.

Nejdříve vám představím faktické informace týkající se mozku (velikost, strukturu, tvar atd.). A dále 12 vybraných jednoduchých pravidel týkajících se fungování mozku, která propojují nejnovější poznatky z vědeckých výzkumů s každodenní realitou každého z nás.

Tato pravidla zformuloval můj velký oblíbenec Dr. John J. Medina (přední vývojový molekulární biolog a popularizátor této vědy, jehož celoživotní vášní je propojování poznatků z neurologie do sektoru vzdělání). Více si o tomto tématu můžete přečíst v jeho knize Medina John: Pravidla mozku (BizBooks, Brno 2012) a www.brainrules.net.

Mé jméno je „mozek“, seznamte se

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak je váš mozek veliký?

Začněte tedy tím, že si sepnete ruce, oddálíte je od obličeje v dostatečné vzdálenosti, abyste je dobře viděli.

Nyní máte před sebou asi nejjednodušší možný model vašeho mozku v jeho reálné velikosti. Váš mozek váží kolem 2 kg a spotřebovává 20 % veškeré vaší energie. Ve vašem mozku se nachází kolem 100 miliard vzájemně propojených nervových buněk, přičemž každá buňka vytváří až 20 000 spojení.

Vzniklá hustá síť se během celého našeho života proměňuje. Některá spojení zanikají, jiná vznikají a prohlubují se. Celková délka těchto spojení je cca 5 milionů kilometrů. Kdybychom je srovnali vedle sebe, dosáhla by dvanáctkrát na Měsíc a zpátky.

Velmi zjednodušeně a s nadsázkou si můžeme představit svůj mozek jako nasáklou školní houbu plovoucí v mozkomíšním moku. Tato houba je svou činností pro naše tělo řídícím centrálním počítačem, do nějž se sbíhají veškeré informace, které dále vyhodnocuje.

Mozková hmota je tvořena až:

  • 78 % vody,
  • 10–12 % tuky,
  • 8 % bílkovinami,
  • 1 % sacharidy,
  • 1 % anorganickými solemi.

Jak si vysvětlujete vznik života na Zemi?

Pravidla mozku podle Johna Mediny

Až do nedávné doby panoval vědecky obhajovaný názor, že lidský mozek postupem času (od cca 26 let věku) pouze degeneruje. A že tento proces nejde nijak zastavit (snad až na omezení spotřeby alkoholu a hlídání si spánkového režimu) a rozhodně není možné měnit počet nervových spojení v mozku.

Dvě světové války v minulém století poskytly vědcům v oboru neurologie velké množství studijních materiálů. Mnoho vojáků v nich skončilo s poškozením různých částí mozku a tím bylo možno sestavit poměrně přesně „mozkovou mapu“. V osmdesátých letech 20. století byla objevena plasticita mozku (schopnost mozkových buněk během celého života měnit svou velikost), čímž došlo k revoluci v pohledu na mozek a jeho funkci.

Výzkumy mozku však pokračují stále dál. Díky novým poznatkům z těchto výzkumů a jejich propojení s kybernetikou, fyzikou, chemií a dalšími vědeckými odvětvími je dnes možné například to, že od narození slepí lidé mohou vidět a od narození hluší lidé slyšet.

Kam myslíte, že se věda v této oblasti dostane v následující dekádě?

PRAVIDLO 1: Mozek potřebuje pohyb, aby mohl optimálně fungovat

Náš mozek se vždy vyvíjel při pohybu těla. Pravěcí lidé ušli průměrně 20 km denně. Nejsme uzpůsobeni pro celodenní sezení u PC. Náš mozek v situaci, kdy nemá dostatek pohybu, degeneruje. Na základě výzkumů vyšlo najevo, že pravidelné cvičení aerobiku dvakrát týdně, snižuje riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou o 60 % a zvyšuje schopnost zmobilizovat IQ.

Fyzickou aktivitou dochází vždy k stimulaci proteinů, které podporují vzájemné propojení neuronů. Současně se zvyšuje zásobení mozku glukózou (energie) a kyslíkem, který odbourává toxické elektrony.

Hýbete se pravidelně minimálně 20 minut denně?

PRAVIDLO 2: Schopnost reagovat na změnu je dominantní vlastností lidského druhu

Lidský druh ovládl zemi díky své schopnosti přizpůsobit se změnám. To, co nás pohání kupředu, je naše schopnost reagovat na změnu životních podmínek. Nebraňme se změnám. To, co nás posouvá kupředu, je fakt, že jsme překonali překážku. Nikoli naše stagnace v bažině stejnosti.

Filosoficky by se dalo říci, že ZMĚNA je naší jedinou životní konstantou (samozřejmě vedle povinnosti platit daně).

Jak zvládáte změny ve svém životě?

PRAVIDLO 3: Dva stejné mozky na zemi neexistují

Každý mozek ukládá informace jiným způsobem. Každá oblast mozku se u různých lidí vyvíjí jinak. Například mozkové centrum hry na klavír bude vypadat jinak u špičkového klavíristy než u člověka, který na klavír nikdy nehrál.

Nervová propojení mezi mozkovými buňkami se vytváří podle toho, co kdo v životě dělá.

Jaký je záběr vašich aktivit a zájmů?

PRAVIDLO 4: V jednom okamžiku dokážeme věnovat pozornost pouze jedné věci

Multitasking patří mezi dávno překonané mýty. V jeden moment je náš mozek schopen věnovat svoji pozornost pouze jedné věci. Pokud nás něco nudí, už po 10 minutách se na to přestáváme koncentrovat.

Naši koncentraci výrazně posilují naše emoce.

Co vám pomáhá soustředit se?

PRAVIDLO 5: Chceme-li si informace pamatovat, zapojme emoce

Náš mozek disponuje několika paměťovými systémy. Každý typ prochází 4 fázemi zpracování:

  • kódování,
  • úschova,
  • zpětné zjištění
  • a zapomenutí.

Informace, které do mozku vstupují, se rozkládají na malé části, které dále putují do různých oblastí mozkové kůry. Většina podstatných událostí, které rozhodují o tom, jestli si informaci zapamatujeme nebo ne, se stane během několika prvních sekund procesu učení.

Čím silněji a s čím větším množstvím detailů zafixujeme informaci během těchto prvních okamžiků, tím mohutnější bude její paměťová stopa. Své šance zapamatovat si určité informace zvýšíme, pokud se nám podaří zopakovat prostředí, v němž se informace dostala do mozku poprvé.

Jaké přednášky si nejvíce pamatujete? Jaký film si nejvíce pamatujete? Jakou knihu si nejvíce pamatujete? Vzpomínáte si na svůj první sex?

PRAVIDLO 6: Chceme-li si informace pamatovat, je nutné si je pravidelně opakovat

Naše dlouhodobé vzpomínky se usazují po dlouhou dobu (někdy i roky).

Náš mozek nám nepředkládá reálný obraz skutečnosti, permanentně míchá naše vzpomínky se současnou zkušeností a všechny informace ukládá společně do jedné stopy. Chceme-li zvýšit reálnost našich vzpomínek, je nutné si je pravidelně opakovat.

Co jste dělali o prázdninách po skončení střední školy? Co jste dělali včera večer?

PRAVIDLO 7: Pro správné fungování našeho mozku je nenahraditelný kvalitní spánek

Nedostatek spánku narušuje:

  • naši schopnost soustředit se,
  • paměť,
  • výkon,
  • schopnost logického uvažování,
  • a tak dále.

Nedostatek spánku zvyšuje sklon k depresi a úzkostným stavům. Každý člověk potřebuje jiné množství spánku. Po poledni platí obecně, že jsme všichni v útlumu.

Během spánku vykazují neurony v našem mozku výraznou míru aktivity. Existuje teorie, že během spánku dochází k „přehrávání“ toho, co jsme zažili během dne.

Jaký je váš před-spánkový rituál?

PRAVIDLO 8: Stres výrazně snižuje naši schopnost učení se

Jsme-li v nebezpečí, začne náš hormonální systém vylučovat adrenalin a kortizol. Problém je, že tento mechanismus nám prospívá pouze v případech krátkodobého nebezpečí, kdy nás vybudí k okamžité reakci. Nacházíme-li se v chronickém stresu, působí oba hormony proti nám. Adrenalin vytváří jizvy v cévách, což může vést k mrtvici či infarktu a kortizol ničí buňky v hippokampu, což výrazně degraduje naši schopnost učit se.

Nejškodlivější formou stresu je pocit bezmoci. Emocionální stres znamená v současné době celospolečenský problém.

Cítíte se v permanentním napětí? Jak se zklidňujete?

PRAVIDLO 9: Nejlépe se učíme při současné stimulaci smyslů

Naše smysly byly vyvinuty k vzájemné součinnosti. Například zrak ovlivňuje sluch. Chceme-li maximálně zefektivnit proces učení, je nezbytné zapojit více smyslů naráz.

Neobyčejnou schopnost vyvolávat vzpomínky mají pachy a chutě.

Podívejte se na obrázek dortu. Cítíte jeho vůni? Dokážete si představit jeho chuť?

PRAVIDLO 10: Zrak je náš dominantní smysl

Náš zrak je dominantním smyslem, který využívá polovinu zdrojů v našem mozku. Vidíme to, co nám říká náš mozek, naše vidění neodpovídá realitě. Vizuální analýza v mozku sestává z velkého množství kroků (sítnice proměňuje fotony do malých informačních proudů, ty se zpracovávají v různých částech zrakové kůry a nakonec se posílají přepracované zpět do sítnice).

Prostřednictvím obrázků se učíme nejsnadněji.

Pamatujete si své dětské knihy?

PRAVIDLO 11: Mužský a ženský mozek se od sebe odlišují

Mozek žen a mužů se od sebe liší svou strukturou a biochemií. Zatím však neznáme praktický dopad této skutečnosti.

Ženy jsou geneticky složitější. Chromozom X tvořící podstatu kognitivních funkcí obsahující vysoké procento genů účastných na vývoji mozku se u žen vyskytuje dvakrát, zatímco u mužů jen jednou. Chromozom Y, který se vyskytuje u mužů (a nikoli u žen), obsahuje méně než 100 genů, chromozom X obsahuje více než 1500 genů.

Muži mají větší amygdalu a rychleji produkují serotonin. Na akutní stres reagují muži tak, že aktivují svou pravou amygdalu a následně si pamatují podstatu problému.

Ženy v reakci na akutní stres aktivují levou amygdalu a následně si pamatují emocionální podrobnosti dané situace.

Pamatujete si na svou poslední hádku s partnerem/partnerkou? Co si pamatujete?

PRAVIDLO 12: Posun, vývoj a změna nám jsou přirozené

Náš mozek se nejpřirozeněji a nejlépe učí pomocí:

  • aktivního průzkumu,
  • testování,
  • pozorování
  • a následné konstrukce hypotéz a závěrů.

Viz hra a učení malých dětí. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jsme geneticky naprogramováni k neustálému posunu.

Některé součásti našich dospělých mozků zůstávají stejně pružné jako dětský mozek, novým věcem se tedy můžeme učit po celý svůj život.

Jakou novou dovednost jste se naposledy naučili? Co se chystáte učit dál?

V čem spočívá potenciál plasticity mozku

Prokázání myšlenky, že náš mozek dokáže změnit svou vlastní strukturu a funkci prostřednictvím aktivity, považuji za jeden z nejvýznamnějších vědeckých objevů v historii lidstva.

S trochou nadsázky si můžeme představit svůj mozek jako sval, který pomocí cvičení sílí a roste.

V současné době je vědecky popsáno, že radikálního zlepšení v oblasti učení, myšlení, vnímání a pamatování (kognitivní dovednosti) je možné dosáhnout i u starých osob. Techniky založené na myšlence plasticity mozku mají obrovský potenciál – dosud plně nevyužívaný – pomoci téměř komukoli.

Vědecky doložené jsou případy lidí od narození hluchých a slepých, kteří díky technice a technikám založeným na plasticitě mozku a nervové soustavy poprvé „uslyšeli“ a „uviděli“, či lidí po mrtvici s „nezvratným poškozením mozku“, kteří následkem cílené aktivity začali opět chodit a mluvit jako dřív.

Popsány jsou dnes i případy, kdy měl mozkový trénink dokonce stejné účinky jako léky při léčbě tak těžké choroby, jakou je schizofrenie. Popsány jsou dále i případy lidí nemocných artritidou, kterým techniky založené na poznatcích o plasticitě mozku navrátily pohyb. Plasticita pomáhá mimo jiné zastavit také úzkosti, obsese, impulze a zlozvyky.

Na druhé straně je plasticita odpovědná za:

  • naučené postoje bezmoci,
  • chronickou fantómovou bolest,
  • vznik zlozvyků,
  • nebo naučené neužívání údů.

Říká se tomu plastický paradox.

Zažijte fascinující změnu

Schopnosti našeho mozku jsou úchvatné a fascinující. Osvojte si do hloubky velmi efektivní a rychlé techniky, které dokáží měnit vaši životní realitu a pomáhat s touto oblastí jiným lidem. Techniky NLP a NEW CODE NLP vycházejí z poznání toho, jak náš mozek funguje. Vše vás naučím v 10měsíčním studijním programu NLP Kouč.

Více o exkluzivním programu NLP kouč

Použité zdroje

Při zpracování tohoto článku bylo využito těchto zdrojů:

  • Medina John: Pravidla mozku, BizBooks, Brno, 2012
  • Norman Doidge: Váš mozek se dokáže změnit, Computer Press, Brno, 2011
  • www.myslenkove-mapy.cz
  • www.brainrules.net
  • Scott O. Lilienfeld, Steven Jay Lynn, John Ruscio, Barry L. Beyerstein: 50 největších mýtů populární psychologie, Euromedia Group, k.s., Praha, 2010
  • Tony Buzan: Myšlenkové mapy, BizBooks, Brno, 2012

Upozornění na nové články do e-mailu

Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články na webech MarketaHamrlova.cz a Akor.cz a nové termíny kurzů po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu. Jak chráníme vaše údaje »

Chci vědět ještě víc »

© Markéta Hamrlová | ochrana osobních údajů | cookies

Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby